Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu byly v lednu lepší, než trh čekal. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu, který představuje klíčový předstihový ukazatel kondice české výrobní sféry, v lednu vzrostl o 1,6 bodu na hodnotu 45,2. Předčil tak očekávání trhu o 0,6 bodu. Hodnota pod úrovní padesáti bodu však představuje zhoršování podmínek. Příslušný index ji vykazuje nepřetržitě už více než rok.
Pokračuje sice pokles objemu výroby i zakázek, avšak tempo poklesu zpomaluje. Zato ovšem se v lednu poměrně rychle snižovala zaměstnanost v průmyslu, tempo poklesu bylo nejrychlejší od září krizového roku 2009. Výrobci se na obtížnější odbytové podmínky snaží kromě snižování stavu zaměstnanců reagovat také zlevňováním svých finálních produktů. Cena průmyslových výrobků tak klesala nejrychleji od roku 2016.
Zdá se však, že situace se pozvolna začíná stabilizovat, zejména díky postupné stabilizaci německého průmyslu a dílčímu zklidnění v americko-čínské celní válce.
Velkou neznámou ale nově představuje šířící se koronavirová nákaza. Ta způsobuje, že v Číně jsou momentálně „mimo provoz“ dvě třetiny tamní ekonomiky. Propadá se cena surovin od železné rudy, přes měď až po ropu a pohonné hmoty. To v důsledku sníží českým průmyslníkům cenu vstupů, ovšem zároveň se dále mohou zhorši podmínky jejich odbytu, právě kvůli ochromení čínské ekonomiky. Horší odbyt celkově může způsobit zpomalení českého průmyslu i celé ekonomiky a další snižování stavu zaměstnanců v ČR.
Pokles růstu čínské ekonomiky o procentní bod vyvolává pokles růstu české ekonomiky až o 0,3 procentního bodu. Pokud by například čínská ekonomika rostla kvůli koronaviru místo tempa šesti procent letos tempem 5,4 procenta, česká ekonomika poroste tempem dvou procent, a nikoli již tempem 2,2 procenta. To ovšem znamená, že propouštění v ČR bude výraznější než nebýt koronavirové infekce a je třeba počítat s mírným nárůstem míry nezaměstnanosti v ČR. A to vše předpokládá, že se nákaza výrazněji nerozšíří mimo Čínu. Pokud se rozšíří, bude dopad na českou ekonomiku ještě tíživější. Česká ekonomika by v takovém případě takřka jistě vykázala letos růst pod úrovní dvou procent.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
