#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Česku hrozí dramatický pád jeho měny

21. listopadu 2022
Varuje největší japonská investiční banka. Rizika jsou podle ní obecně nejvyšší za posledních více než dvacet let.

Česku hrozí, že se během nadcházejícího roku dostane do závažné měnové krize, varuje největší japonská investiční banka Nomura. Při ní by došlo k náhlému, nečekanému a dramatickému znehodnocení české koruny. Podobný otřes hrozí podle Nomury také Maďarsku a Rumunsku.

Japonská finanční instituce Česko a další zmíněné země varuje na základě své zevrubné analýzy osmi ekonomických ukazatelů, mezi nimiž je objem devizových rezerv, pokrytí dovozu těmito rezervami a dále třeba výše krátkodobých reálných úrokových sazeb či ukazatele související s rozpočtovou oblastí a s běžným účtem platební bilance. Nomura příslušnou zprávu zveřejnila dnes, cituje z ní agentura Bloomberg.

Běžný účet platební bilance v poměru k hrubému domácímu produktu podle všeho letos v Česku vykáže nejhlubší deficit za posledních patnáct let. V absolutním vyjádření vykazuje v posledních měsících nejhlubší deficit v historii (viz graf Bloombergu níže). Schodek státního rozpočtu ČR, klíčové složky tuzemských veřejných financí, letos Fialova vláda plánuje na 375 miliard korun, což by byla jeho druhá nejvyšší úroveň v historii ČR, hned po té z loňského roku.

Přitom deficit běžného účtu je projevem vnější nerovnováhy dané ekonomiky, tedy té ve vztahu k zahraničí. A deficit veřejných financí je zase projevem určité vnitřní nerovnováhy dané ekonomiky. Česko tak čelí dvěma zásadním nerovnováhám, vnější i vnitřní, což právě podle Nomury činí jeho hospodářství, a tedy i měnu, zvláště zranitelnými.

Nomura zmíněných osm ukazatelů analyzuje v rámci sestavování svého Damoklova indexu, který hodnotí náchylnost 32 rozvíjejících se ekonomik, včetně Česka, právě k měnové krizi. Tato náchylnost je nyní podle Nomury nejvyšší za uplynulých více než dvacet let.

Běžný účet platební bilance je v těchto měsících v Česku ve svém historicky nejhlubším deficitu. Přitom deficit běžného účtu je obecně znakem vnější nerovnováhy, tedy v tomto případě znakem nerovnováhy české ekonomiky ve vztahu k těm zahraničím. Graf: Bloomberg

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře