Ratingová agentura Moody’s včera po uzavření trhů zlepšila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky. Premiér Andrej Babiš to hned v sobotu ráno označil na twitteru za skvělý úspěch tuzemského hospodářství, což je nepochybně pravda.
Už v roce 2018 ČR dosáhla nejlepšího ratingu svých dluhových závazků v historii. Nyní jej tedy dále vylepšuje. Alespoň pokud vezmeme v potaz ratingové hodnocení tří globálně klíčových ratingových agentur, tedy kromě Moody’s také hodnocení agentur Standard & Poor’s a Fitch.
Až do včerejška platilo, že dlouhodobý cizoměnový dluh byl v případě ČR hodnocen společně s dluhem estonským nejlépe ze zemí bývalého východního bloku. Nyní, po zlepšení ratingu agentury Moody’s ze známky „A1“ na „Aa3“ platí, že Česko má vůbec nejpříznivěji hodnocený cizoměnový dluh ze všech zemí bývalého východního bloku.
Třetí nejpříznivější hodnocení z daných zemí má Slovensko. ČR suverénně vévodí mezi zeměmi bývalého východního bloku, které si zároveň ponechaly svoji národní měnu. Z tohoto pohledu se na druhém místě v souhrnném hodnocení tří uvedených agentur umisťuje s poměrně značným odstupem Polsko. Agentury Polsku přisuzují o dva až tři stupně horší hodnocení než České republice.
Hodnocení dlouhodobých závazků v domácí měně se pak v případě ČR příliš neliší od zmíněného ratingu dluhu cizoměnového. Agentury Moody’s a Fitch uplatňují na cizoměnový dluh stejný rating jako na dluh v domácní měně, agentura Standard & Poor’s hodnotí závazky ČR v domácí měně o jeden stupeň lépe („AA“) než závazky cizoměnové („AA-“).
Po včerejším zlepšení ratingu agentury Moody’s Česká republika dosahuje svého vůbec nejlepšího hodnocení v historii země od roku 1993. Loni v srpnu zlepšila své hodnocení o jeden stupeň agentura Fitch. Předtím bylo hodnocení České republiky ze strany daných tří agentur stabilní od roku 2011. Je však třeba uvážit, že v hodnocení agentur existují rozdíly, dané odlišnou metodikou. Například agentura Moody’s držela už od listopadu roku 2002 právě až do včerejška rating cizoměnových závazků ČR na neměnné úrovni „A1“. Za stejnou dobu agentura Fitch změnila příslušné hodnocení ČR hned šestkrát, a to vždy ve směru zlepšení hodnocení, celkově o sedm stupňů.
Z celosvětového pohledu je ČR stále „dlužníkem druhé kategorie“. Žádná z tří nejdůležitějších agentur jí nepřisuzuje prvotřídní hodnocení, které náleží zemím typu Německa, Nizozemska, Švýcarska nebo třeba Austrálie. V hodnocení Standard & Poor’s se ale ČR umisťuje jen o dva stupně níže než Spojené státy, jejichž dluh je obecně považován ze bezpečné útočiště.
ČR je po včerejším zlepšení ratingu Moody’s také jedinou zemí bývalého bývalého východního bloku, která dosahuje ratingu z pásma vysokého stupně v hodnocení všech tří nejvýznamnějších agentur. V očích agentury Moody’s ČR stačilo hodnocení ČR až do včerejška stále jen na rating z vyššího středního pásma, nyní však i právě z pohledu Moody’s náleží české závazky do vysokého stupně hodnocení. Vesměs jde ovšem pochopitelně o hodnocení z širšího pásma investičního. Cizoměnové závazky ČR jsou v tomto pásmu nepřetržitě od vzniku země v roce 1993. Naposledy spekulativní stupeň přisoudila některá ze tří klíčových agentur, konkrétně Moody’s, někdejšímu Československu v roce 1992.
Veřejné finance ČR jsou v lepším stavu než veřejné finance většiny zemí, které vykazují lepší hodnocení. Ratingové agentury totiž zohledňují také vlastní výkonnost ekonomiky a do hodnocení promítají i jiné než ryze ekonomické aspekty, například kvalitu a stabilitu institucí nebo geopolitickou pozici.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
