#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Česko je pošťáckou velmocí Evropské unie. V poštovních službách tu pracuje nejvíce lidí

9. října 2019

V Evropské unii jako celku klesá počet lidí zaměstnaných v poštovních službách. Česka se však tento vývoj zatím příliš netýká. Mezi lety 2008 a 2018 klesla zaměstnanost v poštovních službách v zemích EU o 12,5 procenta, jak plyne z čerstvých údajů Eurostatu (zde). V roce 2008 pracovalo v poštovnictví v EU 48 osob na každých 10 tisíc obyvatel, loni to bylo v průměru už jenom 42 osob na každých 10 tisíc obyvatel.

Česko vykazuje nejvyšší podíl osob zaměstnaných v poštovnictví ze všech zemí EU. Tedy pomineme-li Británii, která už tento měsíc Evropskou unii dost pravděpodobně opustí. V Česku loni dávaly poštovní služby práci zhruba 60 osobám na každých 10 tisíc obyvatel. Po Česku následovalo Slovensko (58), Maďarsko (55) a Slovinsko (51). Naopak nejméně pošťáků mají v Portugalsku, Řecku a na Kypru (vesměs 17 osob na každých 10 tisíc obyvatel).

Statistika Eurostatu zahrnuje jak poštovní, tak zásilkové služby. Nicméně zrcadlí se v ní ve významné míře nadprůměrný počet zaměstnanců, který v porovnání se svými protějšky v jiných zemích EU vykazuje státní podnik Česká pošta. I ve světle aktuálních čísel Eurostatu je tady zjevné, že rozhodnutí zeštíhlit podnik a postupně jej zbavit sedmi tisíc pracovních míst je sice sociálně a politicky citlivé, avšak v současných podmínkách – a to i mezinárodních – správné.

Jedinou zemí stávající EU, kde pracuje v poštovnictví větší podíl lidí než v ČR, je Británie (jedná se o 61 osob na každých 10 tisíc obyvatel). Tamní Královská pošta zaměstnává 162 tisíc osob. GLS, dceřiná společnost britské Královské pošty zaměřující se na balíkové služby, působí v řadě evropských zemí včetně Česka a také v části Spojených států. Britská Královská pošta vykazuje poměrně vysokou spokojenost svých zákazníků, aktuálně 78 procent (zde).

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře