Už v roce 2024 by Česká republika měla být ekonomicky výkonnější než Japonsko. Vyplývá to z nejnovější, dubnové prognózy Mezinárodního měnového fondu. MMF počítá s tím, že za tři roky bude Česko vykazovat hrubý domácí produkt přepočtený ne jednoho obyvatele v paritě kupní síly měny celkem bezmála 44 389 dolarů. Japonsko v té době bude vykazovat hodnotu téhož ukazatele čítající jen necelých 43 912 dolarů (viz graf níže).
Česko by se do roku 2024 mělo stát dvacátou ekonomicky nejvýkonnější zemí OECD, zatímco letos mu podle MMF náleží 23. příčka. Během tří let by v ukazateli HDP na obyvatele v paritě kupní síly měny mělo kromě Japonska „přeskočit“ ještě také Itálii a Nový Zéland. V roce 2010 byla ČR v rámci OECD v pořadí dle daného ukazatele na 26. příčce.
Přepočet HDP na obyvatele dle parity kupní síly měny přitom poskytuje objektivnější srovnání než prostý přepočet dle směnného kursu, neboť zahrnuje použití přepočtových koeficientů, které odstraňují působení nejen různých směnných kursů, ale i rozdílných cenových hladin.
Úroveň hrubého domácího produktu na obyvatele ovšem nemusí mít zcela těsnou vazbu na životní úroveň obyvatel daného regionu, a to ani po přepočtu dle standardu kupní síly. Hrubý domácí produkt totiž zachycuje bohatství, které se na daném území vytvoří, resp. hodnotu zboží a služeb, které se tam vyrobí, neříká však už, kolik z této vytvořené hodnoty v zemi také zůstává, a už vůbec ne, jak je tato hodnota rozdělena mezi obyvatelstvo.
Ilustruje to například růst irského hrubého domácího produktu, včetně jeho HDP na obyvatele v paritě kupní síly měny. Ten byl v roce 2015 natolik mimořádný, že k němu, resp. k příslušné revizi Eurostat vydal zvláštní prohlášení (zde). Statistický úřad EU tehdy vysvětloval prudký nárůst irského HDP jako důsledek globalizace a přesunu velkých nadnárodních společností. Irsko je vyhledávanou evropskou základnou například velkých amerických technologických firem typu Apple. Právě přítomnost těchto firem v Irsku má lví podíl na tom, že právě od roku 2015 jde trvale o druhou ekonomicky nejvýkonnější zemi OECD, zatímco ještě v roce 2014 bylo až čtvrté.
Rovněž ekonomická výkonnost ČR je vysoce ovlivněna přítomností zahraničních firem. Podstatná část jimi vytvořeného bohatství ovšem z ČR plyne do zahraničí, v podobě stovek miliard korun dividend ročně. Takže Česko, podobně jako Irsko, vykazuje na mezinárodní poměry relativně vysoký převis objemu hrubého domácího produktu nad hrubým národním důchodem. Hrubý národní důchod je ukazatel, který vyjadřuje objem zboží a služeb vyprodukovaných českými osobami ať už v ČR či v zahraničí, tedy objem zboží a služeb, který v ČR „zůstává“ a navíc ještě objem dividend, které do ČR ze zahraničí přicházejí.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
