Česká vláda platí jeden z nejvyšších úroků z dluhu v celé EU. Úrok na desetileté půjčce vlády ČR činí nyní 1,94 procenta ročně. Vyšší úrok v celé EU už platí pouze vláda maďarská a vláda rumunská (viz tabulka níže).
V posledním necelém měsíci se navíc Česko ocitá v historicky nebývalé situaci, kdy za svůj desetiletý dluh platí o více než dva procentní body než Slovensko. Český desetiletý vládní dluh je tak úročen nejméně výhodně (až takřka o 2,2 procentního bodu hůře) v porovnání s desetiletým dluhem slovenské vlády za celé období od rozdělení společné federace obou zemí v roce 1993 (viz graf níže).
Poměrně vysoká úroveň úroku vládního dluhu představuje pro Českou republiku zásadní výzvu pro nejbližší měsíce a roky, neboť dluh země v současnosti dramaticky narůstá. Navíc hrozí, že česká vláda zahájí nutné post-pandemické ozdravování veřejných financí později než vlády většiny jiných zemí EU. Taková situace by patrně vedla ratingové agentury k přehodnocení jejich dosud poměrně shovívavého postoje vůči ČR. V praxi by to znamenalo zhoršení výhledu veřejných financí ČR, případně dokonce i zhoršení ratingu, které by vytvořilo další silný tlak na růst úroku českého vládního dluhu.
V takovém případě by se pak Česko mohlo ocitnout v ničivé dluhové spirále, kdy by současné narůstala jako výše dluhu, tak i výše úroku z něj. Vláda ČR by proto měla co nejrychleji představit věrohodný plán ozdravování veřejných financí na léta 2022 až 2032. Jinak občanům země hrozí postupné zhoršování jejich životní situace, dané například hůře dostupnou a méně kvalitní veřejnou zdravotní péčí, nedostatečným růstem důchodů či dalším zaostáváním školství.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
