#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Česká národní banka zvyšuje sazby nejvýše za posledních více než deset let. Zdražování hypoték ale nečekejme

2. května 2019

Máme za sebou jedno z nejnapínavějších zasedání bankovní rady ČNB posledních let. Vůbec to nebylo jednoznačné. Bankovní rada ČNB se – v souladu s očekáváním trhu – i kvůli závěrům nové prognózy světového i domácího makroekonomického vývoje rozhodla sazby zvýšit. Základní sazba, dvoutýdenní repo sazba, se tak ocitá nejvýše od začátku února roku 2009. Úvěry by tak čistě z tohoto důvodu měly být v Česku nejdražší v posledním desetiletí. Do hry však vstoupí také jiné faktory, jako jsou například obří devizové rezervy ČNB, vzniklé v důsledku intervence ČNB z let 2013 až 2017. Ty budou sazby například u hypoték držet kolem stávající úrovně tří procent., stejně jako je tam bude držet zatím stále dosti nejistý mezinárodní ekonomický vývoj.

Rozhodnutí ČNB nezměnila ani dnes ráno zveřejněná předstihová data za tuzemský průmysl, která zatím nesignalizují jeho stabilizaci.

ČNB se rozhodla zvýšit sazby zejména proto, že v březnu rostla inflace tempem tří procent, a dosáhla tedy horní hranice tolerančního pásma cílování inflace. Inflace rostla nejrychleji od roku 2012. Mzdový růst nadále pokračuje, rostou ceny elektřiny, bydlení, paliv či řady potravin. Nezapomeňme však, že se ČNB svými současnými rozhodnutími snaží primárně ovlivnit inflační vývoj na horizontu měnové politiky, který přibližně odpovídá období roku až půldruhého roku.

Trh není rozhodnutím centrální banky překvapen, neboť většinově čekal, že ČNB sazby zvýší. Většina analytiků oslavených agenturou Bloomberg měla za to, že dojde ke zvýšení základní sazby na úroveň právě dvou procent. Od zítřka tak bude rozpětí mezi základním úročením korunových aktiv a základním úročením aktiv eurových odpovídat dvěma procentním bodů. Vyšší toto rozpětí bylo naposledy začátkem února roku 2000, kdy dosahovalo 2,25 procentního bodu. Za jistých okolností může takto velké rozpětí vyvolat až nežádoucí posilování koruny vůči euru, což zatím ale není hlavní scénář dalšího očekávaného vývoje. Koruna bude spíše mírně oslabovat. Příští rok v létě by se mělo euro dle konsensu trhu prodávat za zhruba 26 korun.

Věc komplikuje především vývoj v zahraničí, zejména v Německu a eurozóně. Tamní ekonomiky zpomalují. Špatná čísla přicházela v posledních měsících z Německa, jehož průmysl zpomaluje kvůli zpomalení čínskému, obchodním válkám a hrozbě tvrdého brexitu. Ukazuje se bohužel, že německé zpomalení nebude jen kratinkou epizodou. Nepříznivý vývoj poznamenal také třeba japonský průmysl nebo jihokorejskou ekonomiku, což signalizuje „rozlévání“ ekonomických potíží po světě. Naproti tomu nejnovější vývoj v Číně je poměrně příznivý, stejně jako ve Spojených státech, kde zatím poměrně úspěšně běží výsledková sezóna a ekonomika roste rychleji, než se čekalo.

Dokud se situace ve světě výrazně nezlepší, ČNB nebude mít letos příliš důvod je dále zvyšovat. Nebude vůbec překvapivé, pokud sazby vydrží na dnes navýšené úrovni po celý letošní rok. V případě závažnějšího negativního zahraničního vývoje lze dokonce vyhlížet jejich pokles.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře