#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Česká ekonomika padá hlouběji, než se myslelo

3. září 2020
Historickému pádu vzdoruje prakticky jen IT sektor a také vládní výdaje.

Česká ekonomika se ve druhém letošním čtvrtletí podle dnešního zpřesněného odhadu propadla hlouběji, než nač ukazoval předběžný odhad. A to jak v meziročním, tak mezičtvrtletním pohledu. Jde o její největší pád v novodobých dějinách ČR od roku 1993.

Meziročně se tuzemské hospodářství zřítilo o 11 procent, zatímco předběžný odhad měl za to, že pouze o 10,7 procenta. Mezičtvrtletně ztratilo 8,7 procenta, zatímco předběžně to mělo být 8,4 procenta. Nelze vyloučit, že se i tyto výsledky ještě dočkají citelné revize, která může být oběma směry, a to kvůli značné míře nejistoty, kterou jsou ekonomické odhady v době koronavirové zatíženy. I podle zpřesněného odhadu je však mezičtvrtletní propad české ekonomiky znatelně méně výrazný než propad ekonomiky EU jako celku. Přitom v prvním čtvrtletí se mírně výrazněji propadala naopak česká ekonomika.

Propad české ekonomiky způsobilo ve druhém čtvrtletí především ochromení na mezinárodní scéně. Tuzemské hospodářství stahoval dolů zejména prudký propad odbytu v zahraničí. Zahraniční poptávka má pro malou otevřenou ekonomiku typu Česka zásadnější význam, než je tomu v případě řady jiných ekonomik.

Pokles zahraničního odbytu silně poznamenal export a samozřejmě zpracovatelský průmysl, jehož produkce je pilířem tuzemského vývozu. Průmysl byl současně zasažen odstávkami výroby, k nimž ve druhém čtvrtletí ze zdravotních důvodů docházelo zejména v dubnu, ale také částečně v květnu. Výroba byla odstavena, případně citelně omezena během druhého kvartálu například ve všech tuzemských automobilkách.

„Vypnutí“ ekonomiky zároveň velmi tíživě dolehlo na oblast obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.  Koronavirové krizi naopak dokázal vzdorovat sektor informačních a komunikačních technologií, jehož ekonomický výkon meziročně stoupl o zhruba procento. IT sektor těžil z přesunu výrazné části ekonomiky i její poptávky do online sféry. Ta navíc získala na atraktivitě i ze zdravotních důvodů, neboť umožňuje ekonomickou aktivitu z velké části bez osobního setkávání lidí, při němž samozřejmě stoupá riziko nákazy onemocněním covid-19.

Vládní výdaje ve druhém čtvrtletí plnily svoji proticyklickou roli, neboť příslušná položka jediná z klíčových položek poptávky v tuzemské ekonomice meziročně vzrostla. Spotřeba domácností, investice, a zejména zmíněná zahraniční poptávka ovšem poklesly. Domácnosti omezily především svoji spotřebu předmětů s dlouhodobou trvanlivostí, což má stále i nyní nepříznivý dopad taktéž do makroekonomicky zcela klíčového českého automobilového průmyslu

V dalších čtvrtletích se výkon ekonomiky bude postupně zlepšovat, resp. její propad bude zmírňovat, situace na trhu práce se ale naopak zhorší. Za celý letošní rok se ekonomika propadne o osm procent, v příštím roce lze počítat s růstem 5,5 procenta, který ovšem bude do značné míry odrážet právě dramaticky sníženou základnu meziročního srovnání.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře