Česká ekonomika se ve druhém letošním čtvrtletí podle dnešního zpřesněného odhadu propadla hlouběji, než nač ukazoval předběžný odhad. A to jak v meziročním, tak mezičtvrtletním pohledu. Jde o její největší pád v novodobých dějinách ČR od roku 1993.
Meziročně se tuzemské hospodářství zřítilo o 11 procent, zatímco předběžný odhad měl za to, že pouze o 10,7 procenta. Mezičtvrtletně ztratilo 8,7 procenta, zatímco předběžně to mělo být 8,4 procenta. Nelze vyloučit, že se i tyto výsledky ještě dočkají citelné revize, která může být oběma směry, a to kvůli značné míře nejistoty, kterou jsou ekonomické odhady v době koronavirové zatíženy. I podle zpřesněného odhadu je však mezičtvrtletní propad české ekonomiky znatelně méně výrazný než propad ekonomiky EU jako celku. Přitom v prvním čtvrtletí se mírně výrazněji propadala naopak česká ekonomika.
Propad české ekonomiky způsobilo ve druhém čtvrtletí především ochromení na mezinárodní scéně. Tuzemské hospodářství stahoval dolů zejména prudký propad odbytu v zahraničí. Zahraniční poptávka má pro malou otevřenou ekonomiku typu Česka zásadnější význam, než je tomu v případě řady jiných ekonomik.
Pokles zahraničního odbytu silně poznamenal export a samozřejmě zpracovatelský průmysl, jehož produkce je pilířem tuzemského vývozu. Průmysl byl současně zasažen odstávkami výroby, k nimž ve druhém čtvrtletí ze zdravotních důvodů docházelo zejména v dubnu, ale také částečně v květnu. Výroba byla odstavena, případně citelně omezena během druhého kvartálu například ve všech tuzemských automobilkách.
„Vypnutí“ ekonomiky zároveň velmi tíživě dolehlo na oblast obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Koronavirové krizi naopak dokázal vzdorovat sektor informačních a komunikačních technologií, jehož ekonomický výkon meziročně stoupl o zhruba procento. IT sektor těžil z přesunu výrazné části ekonomiky i její poptávky do online sféry. Ta navíc získala na atraktivitě i ze zdravotních důvodů, neboť umožňuje ekonomickou aktivitu z velké části bez osobního setkávání lidí, při němž samozřejmě stoupá riziko nákazy onemocněním covid-19.
Vládní výdaje ve druhém čtvrtletí plnily svoji proticyklickou roli, neboť příslušná položka jediná z klíčových položek poptávky v tuzemské ekonomice meziročně vzrostla. Spotřeba domácností, investice, a zejména zmíněná zahraniční poptávka ovšem poklesly. Domácnosti omezily především svoji spotřebu předmětů s dlouhodobou trvanlivostí, což má stále i nyní nepříznivý dopad taktéž do makroekonomicky zcela klíčového českého automobilového průmyslu
V dalších čtvrtletích se výkon ekonomiky bude postupně zlepšovat, resp. její propad bude zmírňovat, situace na trhu práce se ale naopak zhorší. Za celý letošní rok se ekonomika propadne o osm procent, v příštím roce lze počítat s růstem 5,5 procenta, který ovšem bude do značné míry odrážet právě dramaticky sníženou základnu meziročního srovnání.
Česká ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí propadla méně než drtivá většina dalších zemí Evropské unie. Vyplývá to ze zatím jen... více
Český statistický úřad dnes potvrdil svůj předběžný odhad meziročního růstu tuzemské ekonomiky. Ta ve druhém čtvrtletí přidala 2,7 procenta. ČSÚ... více
Hrubý domácí produkt České republiky rostl ve třetím letošním čtvrtletí dle našeho předpokladu reálně mezičtvrtletně o 0,4 procenta, meziročně pak... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
