#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Česká ekonomika je dle analýzy Bloombergu nejvíce v Evropě ohrožena výpadky čínské výroby způsobené koronavirem

4. března 2020
I proto letos ČR poroste nejpomaleji ze zemí Visegrádu.

Česká ekonomika loni rostla druhým nejpomalejším tempem ze zemí Visegrádské skupiny. Přidala 2,4 procenta, jak plyne z dnes zpřesněných údajů ČSÚ. Slovensko rostlo tempem 2,3 procenta, Polsko ale zato přidalo 4,1 procenta, a Maďarsko dokonce 4,9 procenta. Letos poroste velmi prevděpodobně dokonce nejpomaleji ze zemé Visegrádu, právě i kvůli koronaviru, který celkovou relativní ekonomickou pozici Česka v rámci dané skupiny zemí ještě dále zhoršuje.

Česko je totiž ze zemí Visegrádské skupiny ekonomicky nejvíce zranitelné v případě výpadku v dodavatelsko-odběratelských řetězcích způsobeném šířením koronavirové nákazy v Číně a souvisejícím zavřením průměrně poloviny tamních výrobních kapacit, jak tomu bylo v měsíci únoru. Česko je nejvíce zranitelné nejen ze zemí Visegrádské skupiny, ale také v rámci všech evropských zemí, jak plyne z dnešní modelové analýzy agentury Bloomberg (viz graf níže). Podle analýzy bude muset ČR ze svého meziročního růstu v prvním čtvrtletí nejspíše ubrat více než 0,3 procentního bodu, tedy více než ostatní země Visegrádské skupiny.

image.png

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) včera upravila svůj odhad ekonomického růstu klíčových hospodářských celků světa. Učinila tak v rámci speciální publikace věnované ekonomickému dopadu šíření koronavirové nákazy.

Globální ekonomika by podle OECD měla letos růst tempem 2,4 procenta, zatímco ještě loni v listopadu – v zatím poslední své prognóze – pařížská organizace předpokládala, že světové hospodářství letos reálně přidá 2,9 procenta.

Samotná Čína, kde nákaza propukla a kde udeřila dosud nejvýrazněji, by letos měla podle OECD růst jen tempem 4,9 procenta. Podle listopadové prognózy to přitom mělo být o 5,7 procenta. Zmíněný nynější odhad růstu čínské ekonomiky ve výši 4,9 procenta lze považovat ještě za poměrně optimistický. Například australská banka ANZ podle své dnes aktualizované prognózy počítá s letošním pouze 4,1procentním vzestupem čínské ekonomiky. Francouzská bankovní skupina BNP Paribas podle své prognózy z minulého týdne zase počítá s letošním růstem Číny jen ve výši 4,5 procenta.

Snížení odhadu růstu klíčových ekonomických celků ze strany OECD budou muset reflektovat také české instituce. Ministerstvo financí ve své nejnovější prognóze vychází z předpokladu růstu čínské ekonomiky ve výši 5,8 procenta. Česká národní banka vycházela letos v lednu, kdy tvořila svoji aktuální prognózu, z předpokladu růstu Číny ve výši 5,9 procenta. Ministerstvo financí ČR také světové ekonomice letos přisuzuje vyhlížený růst 3,4 procenta, který je tedy o celý procentní bod vyšší, než kolik činí dnešní prognóza OECD. To je, vzhledem ke světovému meřítku, již opravdu značný rozdíl.

Z modelu ČNB vyplývá, že negativní šok (typu právě šíření koronavirové nákazy), jenž čínskou ekonomiku zpomalí o jeden procentní bod, vyvolává negativní odezvu v ekonomikách střední a východní Evropy v rozsahu 0,27 procentního bodu. Pokud by tedy ČNB přijala za svou dnešní prognózu OECD a na tomto základě snížila svůj odhad růstu čínské ekonomiky z 5,9 na 4,9 procenta, měla by náležitě – věrna svému zmíněnému modelu – snížit rovněž odhad růstu české ekonomiky v letošním roce, a to až o 0,3 procentního bodu, tedy upravit letošní odhad expanze české ekonomiky z 2,3 na rovná dvě procenta.

Vzhledem k tomu, že odhad ČNB byl v rámci odhadů dalších institucí i trhu jeden z nejoptimističtějších, je třeba realisticky počítat s tím, že letos vykáže růst české ekonomiky hodnotu 1,9 procenta. Pokud však bude dopad koronavirové nákazy výraznější, bude růst pomalejší, a to třeba i pouze jednoprocentní. I pokud ČR poroste tempem 1,9, nebo dokonce tempem dvou procent, půjde velmi pravděpodobně o nejpomalejší růst v rámci Visegrádské skupiny. Polsko i Maďarsko by letos podle aktuálního konsensu analytiků – toho samého konsensu, jež Česku letos přisuzuje dvouprocentní růst – měly růst tempem 3,3 procenta, Slovensko pak tempem 2,3 procenta.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře