Pohonné hmoty v Polsku jsou stále dramaticky levnější než ty v Česku. Rozdíl činí v případě benzínu průměrně 7,70 Kč/l, v případě nafty dokonce 7,80 Kč/l. Vyplývá to z dat, která koncem tohoto týdne zveřejnila Evropská komise. Jedná se o průměry, resp. rozdíly průměrů, vždy za celou zemi; například v pohraničí se ceny od těch průměrných mohou i poměrně výrazně lišit.
Takto široce rozevřené cenové nůžky mezi cenami pohonných hmot v Česku a v Polsku jsou zcela mimořádné a nejsou udržitelné déle než jen velmi krátkodobě. Češi z polského pohraničí by tak měli zvážit okamžité předzásobení se pohonnými hmotami u čerpacích stanic v Polsku, neboť po dnešních parlamentních volbách hrozí jejich skokové zdražení.
V Polsku nyní pomáhá držet ceny pohonných hmot nízko už i armáda. Tamní petrochemický podnik Orlen totiž v zemi rozmístil armádní cisterny, které mají umožnit zákazníkům mimořádné čerpání paliv v době, kdy běžné pumpy již čelí jejich kritickému nedostatku. Ten je výsledkem vládního politického tlaku na jí kontrolovaný Orlen, aby držel ceny neekonomicky nízko. Polsko má nejnižší ceny pohonných hmot v pevninské Evropě, takže do země ve zvýšené jezdí na nákupy paliv cizinci, včetně Čechů, zatímco Poláci se předzásobují v obavě z nedostatku a ve snaze využít nevídané láce, dokud panuje. Po volbách totiž zřejmě již dlouho nevydrží. Zároveň zahraniční dodavatelé omezili svůj vývoz paliv do Polska, neboť by museli jít s maržemi dolů, aby na zmanipulovaném trhu vůbec prodali. To vše vede právě ke kritickému nedostatku paliv v zemi a možné panice mezi řadovými Poláky, jíž se Orlen, resp. tedy vláda snaží zamezit už i rozmístěním armádních cisteren.
Důvodem polské láce, jež ovšem zřejmě skončí v den voleb, je tedy tlak vládních politiků na státem kontrolovaný podnik Orlen, aby ten držel cenu pohonných hmot nízko a zvyšoval tak šance na jejich volební úspěch.
Otázkou však je, zda se volební úspěch vládních politiků dostaví. Polský zlotý proti euru totiž v poslední době znatelně posiluje. V období od začátku října vykázal proti euru druhý nejlepší výkon ze světově významnějších měn, po švýcarském franku, když zpevnil o bezmála dvě procenta. Například česká koruna vůči euru ve stejné době oslabuje, a to 1,1 procenta, vyplývá z aktuálních dat Bloombergu (viz níže). Zlotý zatím v říjnu poměrně citelně posiloval, neboť mezinárodní investoři celkem ve velkém věří v úspěch polských opozičních stran v dnešních volbách. Úspěch prounijní opozice by zvýšil pravděpodobnost, že do Polska z Bruselu plynule potečou evropské peníze, což by zlotý zpevňovalo. Češi z polského pohraničí však kvůli tomu čelí realitě o něco méně výhodného nakupování v zemi severního souseda, neboť vůči zlotému v poslední době znatelně ztrácí také koruna (během října více než tři procenta; viz opět tabulka níže). Přesto zrovna zmíněné pohonné hmoty zůstávají stále ještě vskutku dramaticky levnější.
Polský zlotý v říjnu zatím zpevnil vůči euru druhým nejvýraznějším způsobem ze světově významnějších měn, neboť mezinárodní investoři sází na volební úspěch prounijní opozice. Pohonné hmoty jsou v Polsku i přes sílící zlotý stále cenově velmi výhodné (zdroj: Bloomberg).
Pohonné hmoty v Polsku jsou stále dramaticky levnější než ty v Česku. Rozdíl činí v případě benzínu průměrně 7,70 Kč/l, v případě nafty dokonce... více
Polskem se šíří panika z nedostatku pohonných hmot, zejména nafty, některé pumpy v zemi mu údajně už i čelí. Panika... více
Pohonné hmoty v Polsku jsou dramaticky levnější než ty v Česku. Rozdíl činí v případě benzínu průměrně 8,43 Kč/l, v případě nafty průměrně 8,34... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
