#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Češi letos za letní dovolenou utratí v průměru 23 tisíc. Čtvrtina z nich si ji ale vůbec nemůže dovolit

18. června 2019

Za letní dovolenou české domácnosti letos utratí podle našeho odhadu v průměru 23 tisíc korun. Loni průměrná útrata činila podle průzkumu agentury Nielsen Admosphere přesně 21 788 korun, meziročně o tisícikorunu více. Do nákladů na letní dovolenou jsou započítány i položky, které si Češi pořizují speciálně kvůli ní. Jedná se především o opalovací krémy, oblečení a léky. Letos se výdaje na dovolenou zvyšují z několika důvodů.

Zaprvé, lidem rostou mzdy. Průměrná měsíční hrubá mzda vzrostla mezi prvním čtvrtletím loňského roku a prvním čtvrtletím letošním z 30 230 korun na 32 466 korun, tedy o 7,3 procenta. Po odečtení inflace si Češi polepšili o 4,6 procenta. Zvyšují se ovšem také mzdy pracovníkům v cestovním ruchu, což je pro cestovní kanceláře jeden z nákladů. Z tohoto důvodu tedy zájezdy a obecně služby v cestovních ruchu zdražují. Takže lidé za ně utrácejí více nejen proto, že mají vyšší mzdy a více peněz, ale i proto, že jsou zájezdy dražší.

Kvůli mediálně sledovanému případu odstavených problémových letadel typu Boeing 737 MAX zdražily takzvané „last minute“ zájezdy meziročně o deset procent. V nabídce totiž bude zájezdů kvůli uzemnění boeingů přes léto méně.

Do zvýšení nákladů na dovolené se také promítne meziroční vývoj kursu koruny, která oslabila vůči většině měn, a s tím částečně související zdražení pohonných hmot.
Koruna meziročně oslabila například vůči americkému dolaru, od poloviny loňských prázdnin o zhruba čtyři procenta, ale ještě výrazněji vůči řadě měn vyhledávaných dovolenkových destinací. O více než deset procent koruna ztrácí v porovnání se situací v půli loňských prázdnin vůči egyptské libře. Necelých deset procent pak ztrácí vůči thajskému bahtu. Přitom je v některých z těchto zemí nutné připočítat citelnou inflaci uplynulých dvanácti měsíců, což je právě třeba případ Egypta, kde meziroční inflace loni činila dvanáct procent a letos zatím 14,1 procenta. Dovolená tam Čechům meziročně zdraží tedy jak z důvodu znatelné inflace, tak z důvodu výrazného oslabení koruny.
Pohonné hmoty by letos v létě měly být po přepočtu do korun levnější než loni například v Řecku nebo Slovinsku. Jinak ale pohonné hmoty Čechům v zahraničí meziročně spíše zdražují.
V Německu si návštěvníci letos připlatí v přepočtu o více než dvě koruny na litr benzínu než loni, jak plyne z údajů Evropské komise. Nafta ale v Německu zdražila za rok jen zhruba o dvacet haléřů na litr. Benzín je letos nepatrně, o pár haléřů dražší než loni i na Slovensku, nafta tam ale v korunách vyjde o zhruba sedmdesátník levněji než loni. Stejně tak je nafta letos levnější v Rakousku, benzín je tam ovšem o třicetník dražší než loni. Zhruba 1,50 Kč za litr navíc si ale řidiči letos v porovnání s loňskem připlatí v Polsku, jak za benzín, tak za naftu. Polsko tak zejména v případě nafty ztrácí svůj status ultralevné země. O osmdesát haléřů na litr méně v případě benzínu a o čtyřicet méně v případě nafty letos čeští turisté zaplatí v Itálii. Ve Francii bude letos benzín dražší o osmdesátník, nafta zůstává stejně drahá. Výrazně zdražuje benzín v Maďarsku, meziročně o skoro 1,20 koruny na litr. Nafta je tam dražší o padesátník. O něco méně než v Maďarsku letos zdražují pohonné hmoty ve Španělsku.
Na dovolenou loni zamířilo sedm z deseti Čechů, přičemž jen pětina z nich si ji nechala zařídit od cestovní kanceláře. Letos to bude podobné.
Na dovolenou si přitom musí půjčovat zhruba tři procenta Čechů. Brát si úvěr na dovolenou je z ekonomického hlediska holý nesmysl. Nicméně některé domácnosti se opravdu nacházejí pod tlakem svých známých nebo pod tlakem sociálních sítí, na které se s oblibou věší fotografie právě z dovolených.
Domácností, které si dovolenou nemohou dovolit, přitom není vůbec málo. V loňském roce si dovolenou muselo odpustit 23,1 procenta českých domácností, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Přesně taková část z nich si nemohla dovolit ani týdenní dovolenou mimo domov, ani tedy nutně ně u moře nebo v zahraničí!
Zatímco tedy většina Čechů díky ekonomické prosperitě registruje nárůst své mzdy a právě teď plánuje nákladnější dovolenou než loni, bezmála čtvrtina domácností si ji letos ani příští rok dopřát moci nebude. Naštěstí jen zlomek z nich si na dovolenou bere úvěr, leckdy totiž za lichvářský úrok. Čísla o růstu výdajů Čechů za dovolené je třeba brát v širším kontextu celkové rozpočtové situace tuzemských domácností, která zase až tak optimistická není.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře