V červenci se tržby českého maloobchodu propadly meziročně reálně o 7,2 procenta. Je to více, než se čekalo. Čeští i mezinárodní experti oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů propad pouze o 5,5 procenta. Pokles o 7,2 procenta je nejvýraznější od dubna 2020, kdy ovšem vrcholily dopady nástupu první covidové vlny a souvisejících uzavírek a restrikcí.
Češi letos v červenci omezovali své výdaje zejména za pohonné hmoty. Reálně tyto výdaje meziročně klesly o 13,5 procenta. Meziročně byla letos v červenci dle údajů CCS cena pohonných hmot o zhruba 15 korun na litr vyšší, i přes červnové snížení spotřební daně o 1,50 koruny na litr. To přimělo motoristy ke snížení výdajů. Spotřebitelé ale omezovali své výdaje také za potraviny i nepotravinářské zboží. Prakticky jediný druh zboží, za něž utrácí meziročně reálně více, jsou léky a zdravotnické potřeby. To ovšem není nic překvapivého. Nemoci a zdravotní neduhy člověka pronásledují bez ohledu na to, zda je zrovna období obecné drahoty, či nikoli.
Jinak ale drahota nutí Čechy šetřit na takřka všem možné. To pochopitelně není dobrá zpráva pro prodejce a výrobce, kteří se přitom sami potýkají s růstem nákladů, například plateb za energie. Probíhající takzvaná destrukce poptávky, k níž kvůli rapidní inflaci dochází právě i v oblasti maloobchodu, tak postupně povede k růstu míry nezaměstnanosti a k uzavíráním a krachům některých firem a provozů, včetně třeba restaurací.
Za celý letošní rok se tržby maloobchodu propadnou reálně o 2,5 procenta. Češi totiž budou muset omezovat své výdaje i ve zbytku roku, a to zejména kvůli dalšímu růstu cen energií a obecně bydlení.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
