#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Červnová míra nezaměstnanosti dosáhla 3,7 procenta, což je lepší výsledek, než analytici čekali

7. července 2020
Stále dosahujeme nejlepšího výsledku v porovnání s Německem za celé období od roku 2008, náraz přijde na podzim

Míra nezaměstnanosti v ČR se stále drží „zázračně“ nízko. V červnu vykázala úroveň 3,7 procenta, zatímco analytici předpokládali růst až k úrovni čtyř procent. Míra nezaměstnanosti v ČR tak stále zůstává na nejpříznivější úrovni v porovnání s mírou nezaměstnanosti v Německu za celé obodbí od konce roku 2008. Rozdíl v míře nezaměstnanosti obou státu činí 2,7 procentního bodu, a vyrovnal tak květnový rozdíl, jenž byl nejvyšší právě od roku 2008 (viz graf níže).

V Německu v červnu míra nezaměstnanosti vystoupala na 6,4 procenta. Před koronavirou krizí bylo Německo dlouhodobě zemí s druhou nejnižší mírou nezaměstnaností v celé EU. Právě po České republice.

Z oznamování nízké úrovně míry nezaměstnanosti se stává politická záležitost, jak tomu bylo i dnes. V předstihu oproti řádnému termínu zveřejnění oznámila červnové číslo ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Stalo se tak na tiskové konferenci, které se zúčastnili i někteří další ministři za sociální demokracii.

Praxe oznamování zásadních makroekonomických ukazatelů mimo řádný termín, která se během koronavirové krize rozmohla, není šťastná. Jedná se o citlivé údaje a politici jejich nahodilým zveřejňováním, jimž zjevně chtějí demonstrovat úspěch svých protikrizových opatření typu ošetřovného či kurzarbeitu, vnáší so zaběhlého chodu určitý chaos, jenž může mít nezamýšlené negativní důsledky.

V červnu míra nezaměstnanosti byla pouze o 0,1 procentního bodu výše než v květnu.

Míra nezaměstnanosti tak v ČR navzdory koronovirové krizi zůstává nejnižší v EU. Příznivý výsledek je však zkreslen tím, že jen část lidí, kteří během koronavirové krize přišli o práci, se již nahlásila na příslušném úřadu práce.

Během léta a pak i na podzim lze očekávat postupný nárůst míry nezaměstnanosti nejprve k šesti a v posledním čtvrtletí roku až k osmi procentům. To proto, že bude postupně končit platnost opatření zaváděných za účelem podpory ekonomiky a udržení zaměstnanosti během koronvairové krize, jako je ošetřovné nebo kurzarbeit. Mnozí propuštění lidé, kteří se z nejrůznějších důvodů dosud nenahlásili na úřadu práce, tak do konce roku učiní, což jen dále přispěje k růstu míry nezaměstnanosti.

Rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti v Německu a v ČR je stále, jako v květnu, nejvyšší od roku 2008, činí 2,7 procentního bodu. 

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře