#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Ceny v Česku padají nejvýrazněji v celé EU

19. října 2023
Zlevňování je fakticky nejrychlejší za posledních 22 let. Zlevňují dovolené, potraviny, energie.

Česko již prakticky zkrotilo inflaci. Potvrzují to i dnes zveřejněná data Eurostatu. Meziročně sice inflace v září podle statistiků EU stoupala o 8,3 procenta, ale tento výsledek je dán z drtivé většiny ještě zdražováním v loňském roce a na přelomu loňska a letoška. Od letošní druhé poloviny ledna do konce září je celková inflace v ČR pouze na úrovni 1,1 procenta, vyplývá z dat ČSÚ, tedy citelně nižší než dvouprocentní, tudíž výrazně pod úrovní inflačního cíle České národní banky.

Podle Eurostatu se letos v září ceny v Česku dokonce propadaly. Oproti srpnu klesly spotřebitelské ceny v ČR o 0,8 procenta (viz tabulka níže). To je nejvýraznější tempo zlevňování v celé EU. Srovnatelné tempo zlevňování vykázalo v září již jen Nizozemsko. Ve všech dalších zemích EU buď bylo zlevňování méně výrazné, nebo docházelo ke zvyšování hladiny spotřebitelských cen.

Zářijový pokles cen v ČR o zmíněnou 0,8 procenta je nejvýraznější meziměsíční pokles cen za celé období od září 2001, tedy za 22 let, jak dále plyne z dat Eurostatu, pokud tedy nezohledníme meziměsíční pokles (o 1,1 procenta dle Eurostat) z loňského října, který byl ovšem výsledkem zavedení energetického úsporného tarifu a jeho metodického ošetření v podání ČSÚ. Pokles cen byl tedy loni v říjnu do značné míry umělý, neboť fakticky nenastal; platby za energie ovšem na sebe z podstatné části vzal stát, přičemž tedy spotřebitelé platili méně. Navíc jim byl odpuštěn poplatek za obnovitelné zdroje, jehož úhradu na sebe rovněž vzal stát.

Mimořádně výrazný meziměsíční propad cen, fakticky nejvýraznější za 22 let, měly letos v září v ČR na svědomí zejména zlevňující dovolené, ale také klesající ceny potravin a energií.

Nízká zářijová inflace ovšem nepotěší držitele státních protiinflačních dluhopisů. Signalizuje jim totiž, že výnos na jejich dluhopisech může být nižší, než se obecně předpokládalo, a že nemusí dosahovat ani úrovně sedmi procent. Výnos držitelů těchto dluhopisů by tak mohl být ani ne poloviční v porovnání s loňskem. Podle ČSÚ totiž zářijová meziroční inflace činila jen 6,9 procenta.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře