Míra inflace v ČR v květnu klesla pod úroveň tří procent, a to poprvé od loňského října. Zůstala však nad předpokladem trhu.
Koronavirová krize však v důsledku spotřebitelské ceny v ČR v čistém efektu snižuje. Podle prognózy ČNB z letošního února, sestavené tedy ještě před propuknutím koronavirové krize, měla v květnu cenová hladina růst meziročním tempem 3,2 procenta.
Koronavirová krize sice na jedné straně přispívá k citelnému zdražení zeleniny nebo ovoce, na druhé straně razantně snížila například cenu pohonných hmot. V květnu oproti dubnu dále zdražovalo ovoce, zelenina už naopak zlevnila. Polevuje tedy tlak na růst cen způsobený zhoršenou propustností hranic a omezenými možnostmi dovozu ze zemí jako Itálie nebo Španělsko, těžce zasažených koronavirovou nákazou.
V meziročním srovnání však zdražila jak zelenina, tak ovoce. Meziročně pak citelně zdražují také další potraviny, zejména mouka, vepřové maso nebo uzeniny. Tato meziroční zdražování však s koronakrizí souvisí jen z menší míry, pokud vůbec.
V případě dražší mouky je na vině ne zcela uspokojivá úroda obilovin v loňském roce a také růst cen energií a lidské práce v zemědělství. Za meziročním zdražováním vepřového a uzenin je třeba hledat především důsledky epidemie afrického moru prasat, která v roce 2018 propukla v Číně. Od té doby se rozšířila do asijských, ale i evropských zemí a přiměla farmáře rozsáhle vybíjet chovy prasat. Vybíjení chovů se následně projevilo nižší dostupností vepřového na čínském trhu. Čína jej ve velkém dodatečně začala dovážet ze zahraničí, takže celosvětově se zhoršila dostupnost vepřového, což se nyní zrcadlí právě i v jeho zdražování v ČR.
Meziměsíčně hrálo v květnu zásadní roli letošní navýšení spotřební daně z alkoholu a tabáku. Její náběh do tržní praxe je postupný, například kvůli doprodávání zásob pořízených ještě v době nižšího zdanění, takže se citelně projevila právě i v květnu. „Evrgreenem“ zdražování posledních měsíců a čtvrtletí je růst cen bydlení a energií. Nicméně i v případě nájemného či elektřiny tlak na růst cen postupně zmírňuje. Koronakrize postupně způsobí stagnaci cen elektřiny a pokles cen plynu, neboť po energiích kvůli hospodářskému útlumu celosvětově klesá poptávka.
V červnu nelze vyloučit návrat inflace na úroveň tří procenta, ba nad ní, ve druhé polovině roku budou ovšem sílit dezinflační tlaky, takže míra inflace bude postupně klesat k úrovni inflačního cíle ČNB ve výši dvou procent.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
