#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Čechům opakovaně roste pracovní výdělek rychleji než Slovákům

24. května 2020
A bude tak tomu i po koronakrizi, říká Evropská komise. Přitom není zdražování jako zdražování, jak ukazuje případ růstu cen cukru.

V médiích a na sociálních sítích se teď často objevuje informace, že v Česku je zdražování nejvýraznější v celé Evropské unii. Buďme přesnější. V Česku je nyní nejvýraznější inflace, tedy meziroční růst cenové hladiny. Tento růst v dubnu vykázal hodnotu 3,3 procenta, která byla pro daný měsíc opravdu nejvyšší mezi všemi zeměmi EU.

Z hlediska řadového občana a jeho každodenního životu však údaj o inflaci sám o době není zase tolik podstatný. Důležitější je, zda růst cen pokrývá růstem svého výdělku. O zdražování lze totiž v pravém smyslu hovořit tehdy, pokud cena zboží nebo služby roste rychleji než výdělek, tedy například mzda či plat.

Pokud od procentního údaje o růstu výdělku odečteme procentní údaj o růstu inflace, dostáváme údaj o takzvaném reálném výdělku, tedy očištěném o inflaci. Pokud je vzniklý rozdíl kladný, člověk si polepšuje bez ohledu na to, jakým tempem roste inflace. Pokud, čistě hypoteticky, bude inflace činit třeba citelných 10 procent, a bude tedy třikrát vyšší, než byla v letos dubnu, daný spotřebitel si stále může celkově polepšit, jestliže je růst jeho výdělku vyšší než desetiprocentní. Pokud je například dvanáctiprocentní, reálně si polepšil o dvě procenta. O dvě procenta tedy vzrostla jeho kupní síla.

Graf níže zachycuje vývoj kupní síly v ČR, na Slovensku a v eurozóně v uplynulých letech a také prognózu téhož pro léta následující. Vše z pera Evropské komise. Jak vidno, růst kupní síly v Česku zpravidla několikanásobně předčí růst kupní síly v eurozóně. A s výjimkou jediného roku, toho loňského, také předčí růst kupní síly na Slovensku. Léta 2020 a 2021 budou poznamenána pomalejším růstem kupní síly. V Česku by však i tak měla stoupat rychleji než v eurozóně a než na Slovensku. Výdělky obyvatel ČR po odečtení inflace budou svým růstem překonávat stejně očištěné výdělky obyvatel Slovenska i eurozóny jako celku, plyne z čísel Evropské komise.

Jak ukazuje další graf, po podstatnou část uplynulých patnácti let byla inflace v ČR vyšší než inflace v eurozóně, takže z tohoto hlediska není současná mediálně propíraná „vysoká česká inflace“ zase nějak mimořádná, byť rozdíl mezi inflací v ČR a inflací v eurozóně je vskutku nejvyšší za posledních více než deset let.

Ale i když růst ceny daného zboží či služby převyšuje růst reálného výdělku, a dochází tedy ke zdražování, stále platí, že není zdražování jako zdražování. Například v případě květáku v současnosti dochází ke zdražení se vším všudy. Jeho cena za poslední rok vzrostla o takřka 70 procent, zatímco průměrná měsíční reálná mzda, tedy očištěná o inflaci, za poslední rok stoupla o zhruba tři procenta. Těžko bychom si vzpomněli na dobu, kdy stál kus květáku až skoro sto korun.

Takový cukr ovšem za poslední rok také zdražil. V dubnu jeho cena meziročně rostla o 16,2 procenta, tedy také výrazně více než průměrná mzda. V případě cukru – na rozdíl od květáku a dalších druhů zeleniny – však za něj i po jeho zmíněném více než šestnáctiprocentním zdražení stále platíme méně než před rokem 2017, kdy v EU skončil systém takzvaných cukerných kvót a v důsledku následné nadprodukce cukru došlo k zaplavení evropského trhu s ním. Postupně se sice situace na trhu s cukrem stabilizuje, ten však na zahraničních komoditních burzách zůstává o takřka třetinu levnější než před třemi a více lety. V porovnání s loňskem tedy cukr zdražuje, dlouhodobě je jeho cena stále poměrně nízká.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře