#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Brazílie vítězí v americko-čínské celní válce. Proto nyní Trump zavádí cla právě i na brazilský dovoz

3. prosince 2019

Po několik týdnů teď americký prezident Donald Trump se světovými trhy příliš nehýbal. Burziány jeho zklidnění ukolébalo. Podstatná část jich uvěřila, že dohoda o dílčím smíru USA a Číny v celní válce, která už trvá bezmála dva roky, je opravdu „na spadnutí“. Na spadnutí jsou ale nyní spíše akcie všude možně po světě, které Trumpovo předchozí ticho vyhnalo, zdá se, neopodstatněně vysoko, takže pád je zřejmě nutný. V krajním případě si světové burzy zopakují loňský vánoční panický výprodej.

Trump se totiž vrací „se vší parádou“ a halasně, jak má zvyku. Oznámil, že znovuzavede cla na ocel a hliník z Brazílie a Argentiny. Obě jihoamerické země náleží ke státům, kterým loni v létě Trump již zavedená cla zase zrušil. Nyní ale říká, že jak Brazílie, tak Argentina masivně znehodnocují svoji měnu, což poškozuje americké zemědělce. Právě proto, jako odvetu, tedy prý zavádí ona cla.

Trumpova argumentace je pozoruhodná. Jestliže by totiž například Argentina záměrně oslabovala svoji měnu, odcházející prezident země, Mauricio Macri (ve funkci končí za týden), za to zaplatil velmi vysokou cenu. O svůj úřad totiž v letošních volbách přišel z podstatné části kvůli roztrpčení argentinské veřejnosti nad tím, že nedokázal zkrotit inflaci. Inflace ovšem odráží do značné míry právě oslabující argentinskou měnu, neboť její znehodnocování například dramaticky zvyšuje cenu dovozu. Věří snad Trump opravdu tomu, že Macri nechal záměrně oslabovat peso tak razantně, až ho to stálo prezidentský úřad?

Za oslabováním pesa stojí ve skutečnosti chronické potíže argentinské ekonomiky, jichž by ji sám Macri moc rád zbavil – a peso tak posílil –, leč se mu to dostatečně nepodařilo.

Ostatně ani samotné americké ministerstvo financí ještě letos v květnu Argentinu, ani Brazílii za měnového manipulátora nebo potenciálního měnového manipulátora ve své pravidelné zprávě nevyhodnotilo. Na seznamu se zato ocitly Čína, Japonsko, Jižní Korea, Německo, Itálie, Irsko, Singapur, Malajsie a Vietnam.

Trumpovo otevření nové fronty celní války, té jihoamerické, má mnohem spíše ovlivnit dění na frontě hlavní, totiž americko-čínské. Trumpova cla na čínský dovoz mají vyvíjet tlak na Peking. Pokud však Čína začne dovážet z jiných zemí, tlak pochopitelně zdaleka tak silný nebude. To se přesně děje. Peking přestal značnou část sóji dovážet ze Spojených států, takže jejich podíl na dovozu sóji do Číny letos klesl z loňských úrovní kolem třiceti procent až k úrovni pěti procent. Vyklizený prostor obsadili brazilští zemědělci. Jejich podíl na dovozu sóji do Číny stoupl od poloviny roku 2017 ze čtyřiceti až k osmdesáti procentům (viz graf níže). V tomto smyslu patří brazilští zemědělci mezi vítěze americko-čínské celní války. Jsou tím příslovečným třetím, kdo se směje, když se dva perou. Zároveň ovšem jejich dodávky pomáhají Pekingu mírnit ekonomický a sociální dopad celní války s USA. Trump nyní doufá, že zavedením cel na brazilskou ocel vyvine tlak nejen na jihoamerickou zemi, ale zprostředkovaně též na Čínu.

Argentinští zemědělci zase budou od ledna ve velké Číně dodávat krmnou sóju. Peking jim svůj trh – největší světový trh z hlediska objemu spotřeby krmných směsí pro dobytek a zemědělská zvířata – otevře po desetiletích vyjednávání na základě dohody podepsané letos v září v Buenos Aires. Peking se k tomuto přelomovému kroku rozhodl zjevně právě i pod tíhou dopadů celní války USA. Argentina, jež je největším světovým dodavatelem krmné sóji, Číně uleví podobně jako Brazílie. Proto nyní mají dvě největší jihoamerické ekonomiky pykat – a snášet znovuzavedená  americká cla na ocel a hliník.

Nejde o to, že by Argentina a Brazílie oslabovaly své měny. Jde o to, že Trump si opět ověřil, jak těžké je v celní válce zvítězit. A že v ní mnohdy vítězí spíše nějaká třetí strana.

Podíl jednotlivých zemí na celkovém objemu dovozu sóji do Číny:

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře