Letos se v Česku, tak jako v mnoha uplynulých letech, nenaplní zažitá představa motoristů, že před letní sezónou čerpací stanice šponují své ceny. Ostrý konkurenční boj mezi nimi, který je pro Česko charakteristický, jim v tom zabrání, stejně jako eskalace obchodního válčení amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ceny pohonných hmot v ČR se v uplynulém týdnu po čtyřech měsících prakticky nepřetržitého vzestupu citelně snížily. Za poslední týden zlevnil benzín Natural 95 o čtrnáct haléřů na 33,55 koruny za litr, zatímco nafta zlevnila o sedmnáct haléřů na 32,53 koruny za litr. Letošní letní motoristická sezóna žádné nepříznivé cenové „šoky“ tuzemským řidičům nepřinese. Naopak pravděpodobnější je, že ceny pohonných hmot budou během léta u nás, ale i ve vyhledávaných turistických oblastech sousedních zemí či států typu Chorvatska či Itálie dále klesat.
Cena ropy Brent se od začátku června drží v pásmu od 60 do 62 dolarů za barel. V červnu se tedy obchoduje zhruba o sedmnáct procent levněji v porovnání se svými letošními maximy ze sklonku dubna. Právě zejména květnový cenový pokles ropy se nyní s tradičním zpožděním několika týdnů promítá do zlevňování pohonných hmot v ČR. Poklesu cen pohonných hmot nahrává také vyřešení situace se znečištěnou ropou v ropovodu Družba. Do České republiky již od předminulého týdne proudí ropovodem neznečištěná ropa. Právě kontaminace ropy v Družbě a nutné odstavení dodávek se v uplynulých týdnech staly firmám v českém dodavatelském řetězci ropných produktů záminkou k navyšování marží.
Cena ropy na světových trzích klesla zejména z důvodu eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou. Aktuálně situaci nepomáhá stupňování rétoriky USA vůči projektu plynovodu Nord Stream 2. V krajním případě mohou Spojené státy uvalit sankce či cla na německé firmy či Německo jako takové, což by dále ochromilo mezinárodní obchod a dále stáhlo ceny ropy níže. Trhy neuklidňuje ani navýšené riziko takzvaného tvrdého brexitu.
To vše zvyšuje nejistotu ohledně investic a celosvětově podvazuje ekonomickou aktivitu, a tedy i poptávku po ropě. Tento tlak na pokles poptávky je tak silný, že převažuje tlak na nabídkové straně, spočívající ve výpadku dodávek z Íránu, Ruska či Venezuely. Převažuje i rostoucí pravděpodobnost snížení úrokových sazeb americké centrální banky již v letošním roce. Světový trh je navíc zaplavován stále větším objemem americké břidličné ropy, což pomáhá zesilovat tlak na pokles cen ropných produktů.
Kartel OPEC a další klíčoví těžaři v čele s Ruskem přitom nevykazují přílišnou jednotu ve věci dalšího postupu. Kartel se schází koncem června ve Vídni a Saúdská Arábie bude plédovat za pokračování současného omezování těžby, jež platí od počátku roku. Ruská strana se naopak vyjadřuje v tom smyslu, že omezováním těžby tradiční těžaři přepouštějí část tržního podílu právě americkým břidličným těžařům. Je proto možné, že Rusko na vídeňském zasedání OPEC a další tradičních těžařů již nezvedne ruku pro omezování těžby, případně jen v menším rozsahu. To by jen umocnilo tlak na pokles cen ropy na světových trzích a pohonných hmot v ČR.
Kromě eskalace obchodních válek, nejednoty OPEC a Ruska a rostoucí produkce amerických břidličných těžařů přispěje k poklesu cen pohonných hmot v ČR v příštích týdnech také ta skutečnost, že ustalo slábnutí koruny vůči dolaru, které zvyšovalo korunovou cenu barelu ropy. Koruna od konce května zpevnila vůči dolaru o 2,5 procenta, neboť tuzemská ekonomika vykazuje stále solidní výsledky, například v oblasti mzdového růstu, zatímco v USA, jak je zmíněno, roste pravděpodobnost již celkem brzkého snížení základní úrokové sazby – bylo by to první takové snížení od roku 2008. Koruna od konce května zpevnila z kurzu kolem 23,20 na současnou úroveň kolem 22,60 koruny za dolar.
V příštím týdnu lze tedy v ČR očekávat další pokles cen pohonných hmot, navzdory blížící se vrcholné motoristické sezóně, a to v rozsahu od deseti haléřů do dvaceti haléřů na litr. Pokles cen by pak měl pokračovat i na přelomu června a července. Záležet bude ovšem také na výsledku zmíněného jednání OPEC a dalších těžařů ve Vídni a na výsledku jednání skupiny zemí G20. To se koncem května uskuteční v Japonsku a přítomni budou vedle jiných státníků americký, čínský i ruský prezident.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
