#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Benzín od února zdražil už o jedenáct procent. I kvůli slábnoucí koruně, která je vůči dolaru nejníže za poslední takřka dva roky

31. května 2019

Zdražování pohonných hmot v uplynulém týdnu opět přidalo na tempu. Benzín zdražil o 28 haléřů na 33,67 koruny za litr, zatímco nafta o sedmnáct haléřů na 32,74 koruny za litr. Benzín se tak prodává za nejvyšší cenu od loňského listopadu, kdežto nafta je nejdražší od loňského prosince. Od svého letošního cenového dna v polovině února zdražil benzín již o jedenáct procent, neboli o více než 3,30 na litr.

V růstu cen pohonných hmot v ČR se zrcadlí letošní zdražování ropy. Severomořská ropa typu Brent v letošním roce zdražila v dolarech o bezmála 30 procent. V korunovém vyjádření pak barel ropy Brent zdražil dokonce o 34,3 procenta, protože k růstu cen ropy se přidal i efekt oslabení české měny vůči té americké. Koruna letos oslabila vůči dolaru o 3,5 procenta. Nyní se koruna ocitá na své nejslabší úrovni vůči dolaru za poslední takřka dva roky, za období od června 2017. Jeden dolar vyjde na 23,22 koruny.

V posledním více než měsíci však ropa zlevňuje. Z cen blížících se 75 dolarům za barel na úrovně pod 70 dolary za barel, tj. o více než šest procent. Růst cen pohonných hmot v ČR tak má na svědomí spíše slábnoucí koruna a také provozovatelé čerpacích stanic a další firmy ve zpracovatelsko-dodavatelském řetězci ropných produktů, které se i vlivem mediálně sledované situace kolem kontaminované ropy v ropovodu Držba navyšují své marže.

Důvodem je pokračující eskalace napětí v americko-čínských obchodních vztazích. Hrozba vleklé obchodní války a trvalejšího zápasu o technologickou dominanci zhoršuje vyhlídku poptávky po ropě, protože střet svou největších ekonomik světa nutně vede k poklesu globální ekonomické aktivity, a tedy i poptávky právě po ropě.

Strach trhu ze slabší poptávky je v tuto chvíli natolik silný, že upozaďuje obavy z vývoje na nabídkové straně. Na nabídkové straně je patrný tlak na růst cen z důvodu rostoucího napětí na Blízkém východě, zejména mezi Íránem a USA. A také kvůli možnému prodloužení doby, po kterou členové kartelu OPEC v čele se Saúdskou Arábií a další významní těžaři typu Ruska budou omezovat svoji ropnou produkci.

Vzhledem k předpokládané další eskalaci napětí v mezinárodních obchodních vztazích lze očekávat, že obava z poklesu poptávky se do cen ropy promítne výrazněji než tlaky na nabídkové straně, takže výsledkem bude další pokles cen ropy na světových trzích. Ten se s obvyklým zpožděním, během června, projeví výrazným zmírněním až ustáním růstu cen pohonných hmot v České republice. V příštím týdnu však cena pohonných hmot ještě vzroste, a sice v rozsahu do kolem patnácti haléřů na litr. Efekt eskalující obchodní války bude tlumit slábnoucí koruna, která slábne ze stejného důvodu – kvůli růstu nejistoty v mezinárodních obchodních vztazích.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře