#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Benzín je nejlevnější od dubna, kvůli Turecku ale zřejmě zdraží. Češi jej nyní tankují levněji než Slováci, Maďaři, Rakušané i Němci

24. října 2019

Ceny pohonných hmot v ČR v uplynulém týdnu poměrně znatelně klesly. Benzín zlevnil o patnáct haléřů a prodává za 32,33 koruny za litr, tedy nejlevněji za poslední více než půlrok. Naposledy byl benzín levnější začátkem dubna. Nafta zlevňuje méně výrazně než benzín, a sice o osm haléřů na 31,87 koruny za litr. V příštím týdnu se přitom řidiči v Česku dočkají dalšího zlevnění pohonných hmot, v průměru kolem pěti haléřů na litr. Poté lze čekat stagnaci až mírný růst cen pohonných hmot.

Důvodem očekávané stagnace v cenách benzínu a nafty v ČR je současný vzestup cen ropy na světovém trhu. Cena ropy Brent v uplynulých hodinách dokonce dosáhla úrovně 61 dolarů za barel a prodává se prakticky nejdráže za poslední takřka měsíc. Důvodem je opětovný růst napětí na Blízkém východě, související s nárůstem ozbrojených střetů. Boje zintenzivnily poté, co oblast vyklidila americká vojska a Turecko zahájilo ofenzivu ne severosyrském území. Kromě syrského režimu je do situace zataženo také Rusko, které má společně s Damaškem poskytovat Kurdům ochranu právě před tureckou ofenzivou. Třaskavost a geopolitický přesah blízkovýchodní situace tak opětovně zintenzivňuje, což potenciálně ohrožuje dodávky ropy z regionu. Výsledkem je právě tlak na růst cen ropy a s obvyklým zpožděním zhruba dvou týdnů tedy také pohonných hmot v ČR. Tento tlak však nyní tlumí koruna, která posiluje vůči americkému dolaru. Dolar se prodává za méně než 23 korun a je tak vůči české měně nejslabší od první poloviny srpna. Vzhledem k tomu, že ropa se v dolarech obchoduje, klesá korunová cena barelu ropy, tudíž vzniká tlak na pokles cen, jenž zapůsobí proti zmíněnému tlaku na jejich vzestup.

České řidiče kromě silnější koruny může těšit i to, že benzín je momentálně v Česku levnější než v okolních zemích, s výjimkou Polska. V Německu, Rakousku, na Slovensku i v Maďarsku vyjde benzín řidiče v průměru dráž než v Česku. Nafta je pak dražší v Německu, Rakousku i na Slovensku, v Polsku a Maďarsku ale vyjde levněji.

Cenu ropy dále stlačuje obava z celosvětového ekonomického útlumu. Mezinárodní měnový fond prognózuje, že globální hospodářství letos poroste nejpomaleji od světové finanční krize před deseti lety. Důvodem je hlavně nejistota způsobená obchodní válkou USA a Číny a dalšími faktory typu hrozby tvrdého brexitu. Ropu Brent udržuje pod úrovní šedesáti dolarů za barel také vysoký stav amerických zásob.

Příčinou méně výrazného vyhlíženého zlevnění nafty v porovnání s benzínem je nadcházející zimní motoristická sezóna. Rafinérie se přeorientovávají na produkci takzvané zimní, nebo dokonce arktické varianty nafty, která je odolnější vůči chladnějšímu, ba přímo mrazivému počasí. Evropské normy žádají úpravu výrobní kvality zimní či arktické nafty, jež se v ČR prodává především v horských oblastech, prostřednictvím přidávání většího množství řídké petrolejové frakce, která tuhne třeba až při minus padesáti stupních Celsia. Tyto petrolejové frakce jsou letos, podobně jako loni, poměrně drahé, což se pak projevuje právě výraznějším cenovým růstem, resp. pomalejším zlevňováním nafty, či dokonce její přechodně vyšší cenou v porovnání s benzínem, jako tomu bylo během loňské zimní motoristické sezóny.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře