Ceny pohonných hmot v uplynulém týdnu opět vzrostly, avšak už jen velmi mírně. Jejich letošní zdražování, které v březnu vykazovalo i nejrychlejší tempo za posledních více než deset let, prozatím končí. V příštím týdnu mohou řidiči v ČR očekávat jejich zlevnění, a to v rozsahu do deseti haléřů na litr. Benzín i nafta jsou nyní nejdražší od loňského března, když se prodávají za 31,34, resp. 29,57 koruny za litr.
Pohonné hmoty budou zlevňovat i v dalších evropských zemích. Aktuálně je benzín levnější než v ČR tradičně v Bulharsku, Rumunsku a v Polsku, ale také v Maďarsku. Cenově srovnatelný je ve Slovinsku a v Rakousku. Na Slovensku, v Chorvatsku či v Německu nebo v Itálii je dražší. Nafta vyjde řidiče levněji v Rumunsku a v Bulharsku. V Polsku stojí přibližně stejně. Na Slovensku, ve Slovinsku, v Chorvatsku, v Rakousku, v Německu či Itálii je pak dražší. Nafta letos v ČR zdražuje výrazně mírněji než benzín, neboť se postupně projevuje letošní snížení spotřební daně z ní.
Důvodem nadcházejícího zlevňování pohonných hmot v ČR je zejména fakt, že cena ropy na světových trzích v posledním měsíci poklesla, a to o zhruba 7,5 procenta. Tuzemské čerpací stanice ještě teprve toto zlevnění plně promítnou do svých cen. Současně od konce března dochází ke zpevňování koruny vůči dolaru. Dolar se včera prodával i za méně než 21,68 koruny, takže byl nejlevnější do začátku letošního března. Se zlevňováním dolaru dochází ke zlevňování korunové ceny ropných produktů, které se v něm mezinárodně obchodují.
Ropa nyní zlevňuje bezprostředně z toho důvodu, že se na řadě míst světa opět zhoršuje pandemická situace. Například v Indii, která je třetím největším dovozcem ropy na světě, roste počet nakažených. Nákaza by tak mohla ochromit tamní ekonomiku, a tedy i poptávku ropě.
Kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem se navíc minulý týden rozhodli od května postupně navyšovat objem těžby ropy. Objem těžené ropy by tak měl do července stoupnout o přibližně 2,1 milionu barelů denně. Tradiční světoví těžaři tím vysílají signál, že počítají s výrazným celosvětovým oživením ekonomické aktivity během letošní letní sezóny. Zároveň ovšem tedy trhy musí počítat s vyšší nabídkou ropy, což vzhledem ke stále poměrně nepříznivé situaci – nejen v Indii, ale třeba i v Evropě, která je rovněž významným dovozcem – vyvolává v obchodnících s ropou obavu, že se optimistické očekávání kartelu OPEC a jeho spojenců nemusí protnout s letní realitou. Pokud se neprotne, a pokud by byla poptávka slabší, než těžaři nyní čekají, znamená to pochopitelně tlak na pokles ceny ropy.
OPEC a jeho spojenci se opět setkají koncem dubna a je možné, že nyní plánovaný postup přehodnotí. Loni na jaře se kvůli pandemii tito tradiční těžaři dohodli, že sníží svoji těžbu ropy v historicky rekordním rozsahu, a sice o 9,7 milionu barelů denně. V srpnu pak redukci v těžbě ropy zmírnili na 7,7 milionu barelů, letos v lednu pak na 7,2 milionu barelů.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
