#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Babiš s Hamáčkem zdůvodňují mimořádný příspěvek důchodcům „vyšší důchodcovskou inflací“

30. srpna 2020
To je ale mimo, na tu už myslí řádná valorizace.

Vládní koaliční partneři, hnutí ANO a ČSSD, ústy svých předsedů slibují důchodcům prosincovou výplatu jednorázového bonusu ve výši 5000 korun. Šéf ANO Andrej Babiš ještě minulý týden opatření zdůvodňoval „stresem“, jemuž důchodci v době vrcholné koronavirové krize čelili.

Nejnověji však opatření hájí – stejně jako předseda ČSSD Jan Hamáček – raději poukazem na vyšší „důchodcovskou inflaci“. To je na první pohled přece jenom exaktnější – a měřitelnější – argumentace. „Důchodcovskou inflaci“ lze opravdu měřit, na rozdíl od nejednoznačného, vágního pojmu „stres“, pod nímž si každý představí něco jiného.

Český statistický úřad každý měsíc zveřejňuje nejen údaj za obecnou spotřebitelskou inflaci, o níž se dočítáme v médiích, ale také právě za specifičtější typ inflace, a sice právě za inflaci, které čelí domácností důchodců. Důchodci jsou natolik početnou sociální skupinou, jejíž spotřební koš je navíc znatelně odlišný od toho obecné populace, že se statisticky sladuje právě i „důchodcovská inflace“.

Babiš s Hamáčkem mají pravdu v tom, že „důchodcovská inflace“ je nyní na poměry posledních let citelně výše než inflace obecná. Podle nejnovějších dat ČSÚ, těch červencových, čelili důchodci meziročnímu růstu cenové hladiny čítajícím 3,9 procenta. Přitom obecná inflace činila jen 3,4 procenta. To představuje rozdíl 0,5 procentního bodu. Mimochodem, v dubnu byl tento rozdíl ještě o něco vyšší, a sice 0,6 procentního bodu, což může vyvolávat otázku, proč vláda nepřihodila důchodcům už tehdy.

V letošním roce pak v průměru čelí domácnosti obecně meziroční inflaci 3,4 procenta, zatímco domácnosti důchodců inflaci 3,8 procenta.

Z těchto čísel by se mohlo zdát, že důchodci si opravdu nějaké přilepšení zasluhovat mohou. I když rozhodně ne hned 5000 korun, ale spíše násobně nižší sumu. Ačkoli i tak by to byl nesystémový a nekoncepční krok. Nelze prostě na každé zrychlení inflace nad rámec inflace obecné reagovat zvláštními bonusy. Právě proto, že to třeba může svádět k předvolebnímu uplácení.

I proto, aby k předvolebnímu uplácení nedocházelo, řídí se přidávání na důchodech určitým řádem. Valorizačním řádem. Valorizace vychází z výpočtu pevně zakotveného v legislativě, což má právě celé věci dát řád. Tento výpočet přitom jako klíčovou proměnnou bere v potaz obecnou inflaci a také právě „důchodcovskou inflaci“. Pro výpočet valorizace se přitom použije ta z těchto dvou inflací, která vykazuje vyšší tempo. V současnosti se tedy použije „důchodcovská inflace“, neboť je vyšší než inflace obecná.

Ano, správně, čím více tedy rostou důchodcům ceny – čím vyšší je důchodcovská inflace nad rámec té obecné –, tím více dostávají důchodci řádně, „ze zákona“ přidáno na své penzi.

Sečteno, podtrženo, pětitisícový bonus důchodcům nelze zdůvodňovat vyšší inflací, které nyní objektivně čelí, neboť na tu již pamatuje legislativně ukotvená řádná valorizace.

Pro obhajobu tak mimořádného kroku, jakým je bonus 5000 korun, by tedy vláda měla použít něco docela jiného než to, co už dávno ošetřuje řádná legislativa.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře