Bankéř prosperitu nevyčaruje
V rámci léčby šrámů, které zejména vyspělým ekonomikám uštědřila světová finanční krize, zapojili centrální bankéři dosud nevídané prostředky. Mohutným tištěním... více
Tržní hodnota společnosti Apple se minulý týden vyšplhala na bilión dolarů. Jde o historický milník. Žádné jiné (nestátní) firmě lidských dějin se totiž něco takového nepovedlo.
Hodnotu jedné miliardy dolarů pokořila jako první US Steel v roce 1901, desetimiliardovou úroveň pak automobilka General Motors roku 1955. Cenu sta miliard měla premiérově IBM v roce 1987 a půl biliónu stál prvně Microsoft o dvanáct let později. Z nárůstu těchto čísel ve stále kratším časovém úseku vysvítá, že Apple je „biliónový“ nejen díky svým bezpochyby revolučním výrobkům, ale i díky inflaci.
Tedy nafukování cen akcií, jehož se dopouští stát, konkrétně jím privilegovaná centrální banka. Po roce 2008 začaly centrální banky vyspělého světa tisknout nové peníze – dolary, eura i koruny – v historicky nevídaném objemu. Daly tak bohatým lidem dále zbohatnout, kdežto chudí o to více zchudli. Vezměme třeba Apple. Díky tištění stamiliard dolarů (a tedy nízkým úrokovým sazbám) v režii americké centrální banky si mohl extrémně levně půjčovat. Takže rozpouštěl vlastní hotovostní rezervu. Odkupoval si vlastní akcie, čímž nafoukl jejich cenu, a vyplácel štědré dividendy akcionářům. Od roku 2012 tudíž své akcionáře, už tak bohaté lidi, obohatil o dalších 275 miliard dolarů.
Každá mince má dvě strany. Když má tedy úvěry za extrémně nízký úrok Apple, musí mít extrémně nízké úročení svých vkladů též běžný střadatel. I ten střadatel, jenž nevlastní akcie Applu a má jen pár dolarů či korun.
Biliónový Apple je tedy i mementem, že zdrojem aktuálně rostoucí nerovnosti v bohatství – jež vede k nebezpečné politické radikalizaci Západu – je stát a jeho centrální banka. V USA, Evropě i v Česku.
Vyšlo v Reflexu.
V rámci léčby šrámů, které zejména vyspělým ekonomikám uštědřila světová finanční krize, zapojili centrální bankéři dosud nevídané prostředky. Mohutným tištěním... více
Burzy zase po nějaké době padají, ale tím spíše by se centrální bankéři právě teď měli začíst do Shakespeara. Dost... více
112 miliard korun. Zhruba tolik loni zákazníci utratili v českých e-shopech. Zkrátka nic malého. Je to také největší pokuta, jakou... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.