#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Americko-čínská obchodní válka jde do vyšších obrátek. To by Trumpa mohlo odradit od uvalení nových cel na Evropskou unii

13. května 2019

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou jde dneškem do ještě vyšších obrátek. Čína oznámila, že podnikne odvetná opatření v podobě uvedení nových cel na dovoz z USA v ročním objemu 60 miliard dolarů. Akciové trhy reagují propadem, v Americe nejvíce klesají akcie firem jako Apple, Boeing, Caterpillar nebo Nike. Další eskalace americko-čínsko obchodní války má ale minimálně jednu výhodu. Trumpa dost možná odradí od toho, aby uvalil svá cla na zboží z Evropské unie, zejména na německá auta, jež mu dlouho leží v žaludku.

Trump má do 18. května lhůtu, aby rozhodl, zda rozpoutá obchodní válku i s EU. Pokud opravdu otevře „druhou frontu“ své obchodní války, frontu evropskou, zabolí to hlavně Německo, resp. Rakousko, které do Ameriky vyvážejí ve velkém auta, resp. autodíly. To je však jen přímý vývoz. Po zahrnutí nepřímé expozice vůči USA je třeba k obzvláště ohroženým evropským státům připočíst ještě Česko, Slovensko a Maďarsko.

Existuje však pár signálů, že Trump v nadcházejících dnech cla na evropská auta zatím ještě nevyhlásí.

Zaprvé, otevření boje na „druhé frontě“, byť naštěstí jen boje obchodního rázu, se může vymstít podobně jako stejný tah v oblasti vojenské. Trump bude muset koordinovat paralelní intenzivní vyjednávání s Čínou a Evropskou unií. Pokud by už měl situaci na „čínské frontě“ vyřešenou, bylo by zavedení nových cel na evropská auta z tohoto hlediska pravděpodobnější. Jenže opak je pravdou, na „čínské frontě“ teď bude rušněji než kdykoli předtím.

Zadruhé, Trump jistě postřehl, že hrozba zavedením cel Evropu rozděluje. Německu jde o víc než Francii, takže je i mnohem svolnější k vyjednávání s ním. Naopak, zavedením cel už v tomto týdnu by americký prezident Evropu ujednotil v odporu k němu. Navíc by tak pravděpodobně nahrál politikům evropského establishmentu před nadcházejícími volbami do europarlamentu. Pokud si Trump přeje spíše rozdělenou Evropskou unii a pokud by rád, aby u eurovoleb měli různí evropští nacionalisté a antisystémové strany co největší šance na úspěch, zůstane nyní spíše jen u hrozby nových cel na auta.

Taktičtěji než Trump, zdá se, uvažují v USA představitelé tamní demokratické strany. Jejich postoj k Číně je většinově podobně ostrý jako postup Trumpův. Mají však za to, že Spojené státy by neměly postupovat tak jednostranně. Měly by podle nich naopak iniciovat vznik širší protičínské obchodní ofenzivy, která by zahrnovala přirozeně právě i Evropskou unii. To dává rozum. Celosvětový tlak na říši středu by na ni mohl platit spíše než stávající jednostranný tlak Washingtonu. Pokud však Trump otevře „druhou frontu“, protičínské spojenectví s Evropskou unii bude vyloučeno. Zřejmě až do doby, než Bílý dům získá kandidát demokratické strany. To poněkud zesiluje vyjednávací pozici Bruselu.

Brusel totiž může sázet na to, že případná americko-evropská celní válka, pokud ji Trump rozjede, by nemusela mít dlouhého trvání. Jestliže by jej v Bílém domě už na základě výsledku voleb v příštím roce nahradil demokratický kandidát, válka Washingtonu s Bruselem hbitě ustane. Peking s něčím takovým počítat nemůže. Jakkoli se Trump snažil o uplynulém víkendu svými tweety naznačit, že případný demokratický prezident by byl vůči Pekingu výrazně měkčí, nezdá se to být příliš pravděpodobné. Z hlediska Pekingu může být větší hrozbou právě zmíněný soustředěný tlak Západu, nejen Spojených států, ale i Evropské unie, případně dokonce i některých asijských a dalších zemí.

Buď se tedy Trump v tomto týdnu zachová celkem „rozumně“, a cla na evropská auta nezavede, například by je mohl odložit s tím, že Evropská unie už přikývla vzájemným vyjednáváním. Nebo opět překvapí, jako minulý víkend oznámením cel na čínské zboží, a „nerozumně“ zavede cla na evropská auta. Netřeba připomínat, že největším nepřítelem současné české vlády premiéra Andreje Babiše není opozice, ale právě Trump. Hlavně „nerozumný“ Trump. Krátkodobě by totiž jeho „nerozum“ málokoho zabolel tolik jako českou ekonomiku.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře