Odliv vkladů z malých amerických bank byl v druhém březnovém týdnu nejvyšší v historii, činil 119 miliard dolarů (viz graf níže). Data včera večer středoevropského času vydala americká centrální banka.
Američané vybíráním či převáděním vkladů reagovali hlavně na hluboký pád ceny akcií Silicon Valley Bank, který mezi nimi vyvolal paniku. Zejména k malým bankám, s menším kapitálovým zázemím, ztratili důvěru.
Své úspory převáděli do větších bank nebo třeba do krátkodobých vládních dluhopisů, které ve vysokoinflačním prostředí nabízí atraktivní úrok i v porovnání právě s vklady.
Podstatou takového stavu je extrémně inverzní výnosová křivka. Ta se v březnu v USA ocitla v největší inverzi od přelomu 70. a 80. let minulého století; krátkodobý dluh, třeba dvouletý, je tak úročený výrazně více než třeba dluh desetiletý.
Právě do dlouhodobého dluhu ovšem banky nezřídka přesouvaly vklady střadatelů a kvůli extrémní inverzi na to tedy doplatily. A doplácejí. Úrok, jejž inkasují na dlouhodobém dluhu, jim leckdy nepokrývá úrok, který by měly vyplácet střadatelům, aby zůstaly konkurenceschopné tváří v tvář relativně vysoce úročenému dluhu krátkodobému a zamezily tak odlivu vkladů třeba do dluhopisů s rokem a méně do splatnosti.
Ohroženy ale v nastalé panice, jejíž podstatou je inflace a inverze dluhopisových výnosů, nejsou jen malé banky. Podle znalců branže jsou za včerejším výrazným propadem akcií Deutsche Bank zejména hedgeové fondy, které vsázejí proti „slabým kusům“, a to u mezi velkými bankami právě typu Deutsche Bank, tedy největší německé banky a vůbec nejvýznamnější investiční banky v EU.
I pokud Deutsche Bank tento útok ustojí, což se ukáže v příštím týdnu, je zjevné, že centrální banky na Západě čelí stále palčivějšímu dilematu. Buď budou dál bojovat s inflací, zvyšovat úroky a sledovat, jak odpadají „slabé kusy“. Nebo nechají banky přežít, leckdy ovšem v zombie-podobě, přičemž jejich přežití zaplatí veřejnost skrze vleklejší citelnou inflaci a razantnější propad životní úrovně.
Odliv vkladů z malých amerických bank je nejvyšší v historii (zdroj: Bloomberg).
Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na stávající úrovni sedmi procent. Jde o výsledek, jež... více
Americké úřady dnes převzaly kontrolu nad šestnáctou největší bankou USA, Silicon Valley Bank. Srovnatelně velká a významná finanční instituce v USA... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
