#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Ajťáci, stavaři, úředníci, učitelé a lékaři – tyto profese mají dobrou „imunitu“ vůči koronaviru

2. června 2020
Jinak se ovšem ekonomika jako celek propadla nejvíce za deset let – a bude hůře.

Ajťáci, stavaři, úředníci, učitelé a lékaři – tyto profese mají dobrou „imunitu“ vůči koronaviru. Jinak se ovšem ekonomika jako celek propadla nejvíce za deset let – a bude hůře.

Česká ekonomika se v letošním prvním čtvrtletí nepropadla až tak hluboce, jak naznačoval předběžný odhad jejího výkonu z poloviny května. Podle dnes zveřejněného zpřesněného údaje ČSÚ činil její propad od ledna do března meziročně pouze dvě procenta, a nikoli 2,2 procenta. Rovněž i mezičtvrtletní pokles byl slabší, čítající nikoli 3,6, ale jen 3,3 procenta. I tak se však jedná o nejvýraznější meziroční pokles tuzemské ekonomiky za posledních deset let. Navíc za druhé čtvrtletí bude propad mnohem citelnější. Nouzový stav totiž pokryl jen zhruba šestinu prvního letošního čtvrtletí, zatímco druhé čtvrtletí, zejména duben a do značné míry i květen, jím bylo poznamenáno mnohem výrazněji.

V prvním čtvrtletí nastal propad – z roku na rok i v rámci čtvrtletí – v průmyslu a v odvětvích obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Tato odvětví byla „zastavením ekonomiky“ zasažena obzvláště znatelně. Naopak odolnost vůči koronavirovým opatřením vykázalo stavebnictví, které si polepšilo mezičtvrtletně i meziročně. Dařilo se také odvětví informačních a komunikačních technologií, jehož mnohé firmy z uzavření ekonomiky dokonce těžily, například e-shopy nebo platformy pro donášku potravin. Stabilizovaný byl také segment veřejné správy, vzdělávání a zdravotní péče, kde nedošlo ani ke snížení platů, ani k propouštění, neboť se jedná o segmenty, v nichž má rozhodující slovo stát, resp vláda, nikoli soukromý sektor.

Výdaje vlády se opravdu ukázaly být faktorem, který propad ekonomiky tlumil. Ekonomiku dolů stahovaly slabší investice a slabší zahraniční poptávka. Mnohé firmy kvůli koronaviru a související nejistotě a nutnosti šetřit omezily či zrušily své investice, zejména do strojů a dopravních prostředků, a stáhly investiční plány. Úder koronaviru v hlavních odbytištích českého vývozu, zejména v Německu a eurozóně, způsobil propad právě zahraniční poptávky. Například v automobilovém průmyslu se ale cyklické slábnutí poptávky projevovalo už před koronavirem, takže na něj nelze svádět celý ekonomický propad prvního čtvrtletí.

Za celý letošní rok ekonomika propadne o devět procent, protože hlavní úder ji teprve čeká, resp. právě jej nyní, během druhého čtvrtletí inkasuje. Vzpamatovávat z něj se bude po zbytek roku a v roce 2021. Zotavení ekonomiky bude pomalejší, než byl její strmý březnový a zejména dubnový pád. Míra nezaměstnanosti výrazněji teprve poroste, v létě dosáhne hodnoty šesti procent, do konce roku může vystoupat už k úrovni osmi procent.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře