Letní spotřeba elektřiny kvůli klimatizacím roste rok od roku. Výjimkou je letošní červenec, který kvůli chladnějšímu počasí vývoj zbrzdil.

Podle údajů Energetického regulačního úřadu dosáhla čistá spotřeba elektřiny v červenci 2025 celkem 4 333 GWh, což je prakticky totožná hodnota jako v červenci 2024, kdy dosáhla 4 334 GWh. A to navzdory skutečnosti, že počet klimatizačních jednotek v domácnostech i komerčních objektech meziročně dále rostl.

Důvodem stagnace spotřeby je počasí. Průměrná teplota za červenec dosáhla podle Českého hydrometeorologického ústavu 17,9 °C, tedy mírně pod normálem let 1991 až 2020. Ačkoliv meteorologové považují červenec za teplotně normální, ve srovnání s poslední dekádou patří mezi nejchladnější.

Chladnější počasí znamenalo nižší potřebu chlazení. Klimatizace přitom běžně zvyšují letní spotřebu elektřiny o dvě až čtyři procenta, především v kancelářích, supermarketech a datových centrech. Letos však mnohé jednotky zůstaly vypnuté nebo byly provozovány jen omezeně. Spotřeba elektřiny proto nerostla v takové míře, která by odpovídala dalšímu rozšíření těchto zařízení.

Růst využívání klimatizací potvrzují i mezinárodní data. Podle Mezinárodní energetické agentury vzrostla celosvětová spotřeba energie na chlazení od roku 2024 o více než čtyři procenta. Tento vývoj odráží nejen rostoucí počet zařízení, ale i dlouhodobý trend oteplování a širší využívání chlazení v domácnostech, službách i průmyslu.

Chladnější léto přineslo úlevu nejen distribučním sítím, ale i domácím rozpočtům. Klasická klimatizace určená k chlazení jedné místnosti běžné velikosti spotřebuje během sezóny přibližně 100 až 140 kilowatthodin. Při současných cenách to odpovídá částce mezi 800 a 1 100 korunami. V domácnostech, kde letos nebylo nutné zařízení spouštět, tak tyto náklady zůstaly v peněžence.

Letošní vývoj ukazuje, jak citlivě může počasí ovlivnit strukturu energetické poptávky a jakou roli v tom hraje právě chlazení.