Zruší dnes Nejvyšší soud USA Trumpova cla a uštědří mu tak největší „facku“ druhého funkčního období?

Čechům by to mohlo dále zdražit hypotéky, zdražilo by asi ještě více i zlato a stříbro

Už dnes může Nejvyšší soud USA vydat svůj očekávaný verdikt ohledně takzvaných recipročních cel. Ta administrativa prezidenta Donalda Trumpa zavedla loni, počínaje takzvaným „dnem osvobození“ zkraje dubna. Zavedení rozhodně nebylo hladké. Otřásly se (nejen) americké trhy akciové i dluhopisové, nečekaně ztrácel dolar, takže Trump většinu cel pozastavil. V polovině léta pak Evropská unie, včetně Česka, „vyfasovala“ většinově reciproční clo patnáctiprocentní, tedy znatelně nižší, než jakým jí Trump předtím hrozil. Toto clo však už dnes může Nejvyšší soud shledat protiprávním.

Znamenalo by to povzbuzení české ekonomiky, tolik exportně orientované?

Soudy nižší instance v USA už loni vynesly rozsudky o nelegálnosti daných cel, kterou zdůvodňovaly překročením prezidentových pravomocí, ovšem ta zůstala v platnosti, dokud o nich nerozhodne právě soud instance nejvyšší. Při slyšení začátkem listopadu se i soudci konzervativní většiny Nejvyššího soudu vyjadřovali k právoplatnosti cel spíše skepticky. John Roberts, předseda Nejvyššího soudu, se například nechal slyšet, že zavedení cel představuje uvalení daní na americký lid, což vždy bylo ústřední pravomocí Kongresu.

Pokud by Nejvyšší soud shodil Trumpova cla ze stolu, půjde o dosud jeho největší prohru druhého prezidentského funkčního období. Nejen, že by administrativa musela přestat cla uvalovat, ještě navíc by musela vracet peníze, které na clech dosud vybrala. Prohloubily by se tak problémy amerických veřejných financí, potenciálně stouply výnosy z dluhopisů vlády USA, což může tlačit nahoru také náklady na vládním dluhu ve světě obecně, včetně Česka. Což by v Česku mohlo znamenat třeba další zdražení hypoték. Ty už přitom letos mírně zdražily, po stagnaci posledních tří měsíců loňska.

V tomto týdnu Trump oznámil, že díky příjmu z cel chce roku 2027 historicky rekordně navýšit výdaje USA na zbrojení, hned o více než 50 %. Spojené státy by v tom roce měly dát na zbrojení v přepočtu 31 200 miliard Kč, zhruba 15násobek státního rozpočtu ČR. Přitom už nyní dávají USA na zbrojení více než dalších devět zemí daného pořadí dohromady. Lze však pochybovat o tom, že Trump takovéto zásadní navýšení výdajů pokryje z cel, a to i kdyby je Nejvyšší soud ponechal v platnosti. Možná je za jeho načasováním oznámení o velkolepých plánech na vytvoření „armády snů“ snaha zatlačit na soudce, aby si své možné zneplatnění cel dvakrát dobře rozmysleli.

Pokud soudci opravdu cla zruší, má Trumpova administrativa po ruce jiné možnosti, jak cla zavádět, ovšem už to nebude tak jednoduché jako dosud. Navíc, zrušení cel by se netýkalo všech z nich, dotčena by tedy nebyla třeba ta odvětvová typu cel na ocel, hliník či automobily.

Příznivé dopady na českou ekonomiku z možného zrušení cel tak nelze přeceňovat. Zneplatnění by nepřineslo zásadní úlevu, alespoň ne bezprostředně, neboť by se začaly množit dohady a houstnout s nimi související nejistota, jaké další kroky Trump podnikne a jakými způsoby se svá další cla bude snažit zavádět. Navíc by tedy zneplatnění cel mohlo otřást dluhopisovým trhem, i se zmíněnými dopady do nákladů dluhu v České republice. Ze situace by ale zřejmě těžilo zlato či stříbro, které v poslední době lámou historické cenové rekordy. Další prohlubování deficitu USA podpoří upínání se investorů k drahým kovům jako pojistce před inflačním znehodnocováním kupní síly běžných, papírových peněz.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin