#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Zpomalení AI závodu či včerejší oznámení OpenAI o odkladu vstupu na burzu mohou být pro technologické firmy překvapivě finančně výhodné

13. září 2026

Případný zítřejší výprodej akcií by tak byl jen přechodný

Výzvy šéfů největších firem umělé inteligence ke zpomalení vývoje či včerejší oznámení OpenAI o odkladu vstupu na burzumohou na první pohled vypadat jako špatná zpráva pro investory. Pomalejší vývoj modelů přece znamená menší potřebu nejvýkonnějších čipů, méně datových center a slabší růst tržeb. Proto nelze vyloučit, že nejbližší burzovní seance přinesou pokles akcií výrobců čipů a dalších firem napojených na AI infrastrukturu.

Takový výprodej ale nemusí mít dlouhého trvání. Takže by se vyplácelo „nakupovat ve slevě“.

Důvod je jednoduchý. Zpomalení může snížit rizika, která dnes začínají ohrožovat celý investiční příběh umělé inteligence. Šéf Anthropic Dario Amodei vyzval k omezení tempa vývoje nejpokročilejších modelů a k zavedení nezávislých bezpečnostních kontrol. Podporu mu vyjádřili Sam Altman z OpenAI i Elon Musk.

Pro investory je přitom nejhorším scénářem nikoli o něco pomalejší růst AI, ale havárie, rozsáhlý kybernetický incident nebo jiný skandál, který by vedl k překotné a tvrdé regulaci. Právě takový zásah by mohl poškodit hodnotu firem mnohem více než dobrovolné zpomalení. Když tedy technologické společnosti samy zavádějí audity, bezpečnostní limity a společné standardy, mohou tím ve skutečnosti snižovat regulatorní, právní i reputační rizikovou přirážku, kterou jim investoři přisuzují. Dokonce si umetají cestu k tom, aby si regulace „napsaly sami sobě, takříkajíc „na tělo“.

Zpomalení navíc může být výhodné pro dnešní lídry trhu. Bezpečnostní regulace je drahá. Vyžaduje specialisty, audity, vlastní infrastrukturu a schopnost komunikovat s regulátory. Největší firmy si takové náklady mohou dovolit mnohem snáze než malé startupy. Přísnější pravidla proto mohou zvýšit bariéry vstupu do odvětví a upevnit pozici firem jako OpenAI, Anthropic, Google či Microsoft. Bezpečnostní rámce mohou vedle legitimní ochrany veřejnosti fungovat také jako forma regulatorního zvýhodnění zavedených hráčů.

Další důvod, proč nemusí být dopad dlouhodobě negativní, spočívá v tom, že poptávka po výpočetním výkonu zůstává enormní. Potřeba čipů, elektřiny a datových center stále převyšuje nabídku. Zpomalení vývoje nejpokročilejších modelů tedy neznamená zastavení investic do AI infrastruktury. Může pouze prodloužit investiční cyklus a snížit riziko, že se celý sektor dostane do neudržitelného sprintu.

Z finančního hlediska tak může jít o podobnou situaci, jaká nastala v bankovnictví po zavedení přísnější kapitálové regulace: krátkodobě vyšší náklady (které snáze unesou největší hráči), dlouhodobě nižší pravděpodobnost systémové havárie.

Případný zítřejší pokles akcií Nvidie, Broadcomu či dalších AI titulů tedy vskutku nemusí znamenat konec AI boomu. Pokud klesne pravděpodobnost regulatorního šoku nebo katastrofického incidentu, může být pomalejší, ale bezpečnější vývoj pro hodnotu sektoru nakonec dokonce příznivější.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře