#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Zdraží dnešní letecké údery na Venezuelu pohonné hmoty v Česku? Venezuela má největší ropné zásoby na světě, větší i než Saúdská Arábie

3. ledna 2026

Venezuela se dnes nad ránem tamního času stala terčem úderů, z nichž vláda jihoamerické země obvinila Spojené státy. Nad metropolí Caracasem přelétávaly letouny, přičemž exploze přiměly obyvatelstvo k útěku. Prezident země Nicolás Maduro vyzval politické a společenské síly k odporu vůči útoku. Podle americké televize CBS nařídil údery prezident USA Donald Trump.

Přitom Venezuela disponuje vůbec největšími prověřenými zásobami ropy na světě. Jejích 303 miliard barelů ropných zásob předčí dokonce i zásoby Saúdské Arábie, největšího světového exportéra ropy, které činí 267 miliard barelů. Trumpova administrativa od prosince loňského roku stupňuje svoji blokádu venezuelského ropného vývozu, skrze nějž Madurův režim financuje v zemí prakticky vše, od potravin po léky. Příjmy z ropy představují zhruba 95 procent veškerých příjmů Venezuely.

Nejméně sedm plavidel bylo kvůli blokádě nuceno změnit kurs plavby, případně ji přerušit, informovala včera agentura Bloomberg na základě dat o pohybu lodí ve vodách u Venezuely. Jelikož blokované tankery nemohou zakotvit ve venezuelských přístavech, není možná ani nakládka, takže příslušné ropné nádrže na pevnině se plní po okraj a Venezuela musí snižovat těžbu. V hlavní těžební oblasti v zemi klesala produkce ropy koncem prosince 2025 o 25 procent v porovnání se situací v polovině téhož měsíce.

Podle Trumpovy administrativy venezuelské ropné peníze financují širokou škálu kriminálních aktivit, včetně terorismu a obchodu s drogami. Americké síly během dosavadních úderů na plavidla, která se mají na obchodu s drogami podílet, zabily více než sto lidí, přičemž zabavily dva tankery, které momentálně kotví u texaského pobřeží.

Největším odběratelem venezuelské ropy je Čína, jejíž čtyři společnosti zaangažované v obchodu s venezuelskou ropou již Trumpova administrativa také sankcionuje. Vůči Venezuele samotné Spojené státy uplatňují sankce už sedm let.

Kvůli tak dlouhému trvání sankcí je málo pravděpodobné, že by nynější eskalace napětí ve Venezuele a údery na její metropoli vedly k výraznějšímu nárůstu světových cen ropy.

Ropa Brent v přepočtu do korun přitom zlevnila v loňském roce o 22,3 procenta, plyne z údajů agentury Bloomberg. Jedná se o šesté nejvýraznější zlevnění ropy v korunách v tomto miléniu. Citelněji ropa Brent v české měně zlevnila v tomto tisíciletí pouze v roce 2008, kdy udeřila světová finanční krize, v roce 2020, kdy svět zasáhla pro změnu covidová pandemie, a v letech 2014 až 2016, kdy se globální trh s ropou vyrovnával s důsledky břidličné revoluce v těžbě ropy v USA.

Klíčovým důvodem loňského citelného zlevnění ropy je globální nadbytek v produkci ropy nad poptávkou po ní. Podle odhadů Mezinárodní agentury pro energii a rovněž dle americké administrativy přesahovala loni celosvětově produkce poptávku o více než dva miliony barelů denně. Tento produkční přebytek by přitom měl být letos ještě výraznější. Tradiční těžaři z kartelu OPEC v čele se Saúdskou Arábií a jejich spojenci v čele s Ruskem totiž od první poloviny loňska navyšují těžbu citelně nad globálně poptávanou úroveň, aby vzali část podílu na světovém trhu právě americkým břidličným těžařům, kteří těží při vyšších nákladech a levná ropa je pro ně tak větším problémem než například pro saúdskoarabské producenty, těžící při nákladech nižších.

Ani případné výraznější a trvalejší omezení venezuelského ropného vývozu by nemělo způsobit citelnější zdražení pohonných hmot u českých čerpacích stanic. Sankce vůči Venezuele trvají již řadu let, takže jsou v cenách ropy do značné míry započteny. Včera, během prvního letošního obchodního dne, ropa Brent v dolarech navíc dále zlevňovala, o zhruba procento. Kvůli popsanému nadbytku ropy ve světě globální trh absorbuje i případné výraznější omezení dodávek venezuelské ropy do Číny. Ta by prostě začala o něco více dovážet z jiných částí světa, aniž by to mělo výraznější dopad na světovou cenu ropy, a tedy i na ceny u čerpacích stanic v Česku.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře