#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Zavření obchodů o svátcích přesouvá celospolečenské bohatství k benzínovým pumpám a dalším malým prodejnám, diskriminuje velké prodejny

28. září 2026

Dnešní uzavření velkých obchodů připraví dotčené obchodníky v čistém vyjádření přibližně o 500 až 900 milionů korun tržeb. Středový odhad činí zhruba 700 milionů korun. Nejde přitom o celkový obrat, který by velké prodejny za běžného pondělí vytvořily, ale o tu část, kterou už nedokážou získat zpět v okolních dnech nebo prostřednictvím internetového prodeje.

Dnes, 28. září, kdy Česko slaví Den české státnosti, musí podle zákona zůstat zavřené maloobchodní prodejny s prodejní plochou přesahující 200 metrů čtverečních. Zákaz se tedy týká zejména supermarketů, hypermarketů, velkých prodejen elektroniky, nábytku, oděvů či obchodních center. Výjimku mají například čerpací stanice, lékárny nebo prodejny na letištích a některých dopravních uzlech.

Pokud bychom počítali pouze s tím, kolik by velké kamenné obchody za normálního provozu dnes utržily, lze jejich hrubý výpadek orientačně odhadnout na 1,5 až 1,8 miliardy korun. Toto číslo ale není skutečnou ekonomickou ztrátou. Velká část dnešního nákupu se jednoduše přesune na jiný den. Lidé si nakoupili více už o víkendu, případně větší nákup odloží na úterý. Další část spotřeby se přesune na internet.

Právě tento efekt je dnes výraznější než při zavádění zákona před deseti lety. Internetové nakupování od té doby velmi zesílilo. Český statistický úřad uvádí, že za celý rok 2025 vzrostly maloobchodní tržby reálně o 3,5 procenta a nejvíce k jejich růstu přispíval právě internetový a zásilkový prodej.

Čistou ztrátu velkých obchodů proto lze odhadnout přibližně na 40 procent jejich hypotetického dnešního obratu. Z hrubého výpadku kolem 1,7 miliardy korun by se tedy zhruba miliarda mohla vrátit v podobě nákupů uskutečněných jindy nebo jiným prodejním kanálem. Zbývajících zhruba 700 milionů korun představuje tržby, které velké kamenné prodejny pravděpodobně skutečně ztratí.

Ani těchto 700 milionů korun ale nelze zaměňovat za ztrátu české ekonomiky. Část peněz totiž skončí u malých obchodníků, kteří dnes otevřít mohou, část v restauracích, na čerpacích stanicích nebo v jiných službách. Z pohledu celé ekonomiky tak dochází především k přesunu spotřeby mezi jednotlivými prodejci a jednotlivými dny.

Je také třeba rozlišovat mezi tržbou a ziskem. Jestliže obchod přijde o 700 milionů korun tržeb, neznamená to, že o stejnou sumu klesne jeho zisk. Obchodník zároveň neprodá příslušné zboží, takže mu nevznikne jeho pořizovací náklad, a ušetří také část provozních výdajů. Na druhé straně fixní náklady, například nájemné, odpisy nebo velká část nákladů na energie, běží dál.

Ekonomicky tak nejde ani tak o to, že by dnes Česko přišlo o miliardy korun spotřeby, ale spíše o to, kdo tuto spotřebu získá a kdy se uskuteční.

Současně se tím ukazuje určitý paradox zákona. Zaměstnanec supermarketu o ploše 201 metrů čtverečních má dnes volno, zatímco zaměstnanec prodejny jen nepatrně menší, třeba o ploše 199 metrů čtverečních, pracovat může. Hranice 200 metrů čtverečních je administrativní a sama o sobě nemá ekonomické opodstatnění. Proto také debata o smyslu podobných omezení nekončí ani deset let po zavedení zákona.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře