Vládní koalice pro příští rok počítá s deficitem ve výši 386 miliard korun. Aktuálně je schodek o tři miliardy nižší oproti původnímu plánu. „Jde o kosmetickou změnu,“ hodnotí ekonom Lukáš Kovanda. Proč jsme si zvykli na schodky v řádu stovek miliard korun a kdy začne rostoucí zadlužení Česka představovat skutečný problém? Jak demografické změny ovlivní výdaje na důchody a zdravotnictví? A je správné, že vláda kvůli drahým pohonným hmotám znovu zasahuje do cen?
Snížení plánovaného schodku o tři miliardy korun považuje Lukáš Kovanda z makroekonomického hlediska za zanedbatelné. Deficit totiž dál odpovídá zhruba 3,5 procenta HDP. „Pro jednotlivce nebo firmu jsou tři miliardy obrovská suma. Z hlediska státu, který má příští rok hospodařit s výdaji 2600 miliard korun, je to plivnutí v moři,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank.
Národní rozpočtová rada varuje, že bez přijetí konsolidačních opatření se bude zadlužení Česka zvyšovat. Už loni dosáhlo rekordní úrovně zhruba ve výši 43 procent HDP. Na dluhovou brzdu by podle Národní rozpočtové rady mohla republika narazit už v roce 2034, což by bylo o tři roky dříve, než byl původní odhad.
Odhad Národní rozpočtové rady považuje Kovanda za reálný. „Pokud spočítala náraz do dluhové brzdy na rok 2034, věřil bych tomu. Kdyby navíc přišla globální, finanční nebo pandemická krize či se zhoršila válečná situace, může to být ještě dříve,“ upozorňuje.
Zároveň ale varuje před přílišným strašením. „Situace je problematická, ale pokud budeme už teď, kdy jsme relativně málo zadlužení, strašit veřejnost dluhovým armagedonem, postupem času otupí. A až půjde skutečně do tuhého, třeba v roce 2034, už to nikoho nebude zajímat. Zatím do tuhého nejde.“
Česko by podle Kovandy dokonce několik let uneslo i schodky 700–800 miliard korun bez zásadního zhoršení ratingu. Právě v tom ale vidí riziko. „Pokud budou politici neustále říkat, v jakém jsme armagedonu, a pak budeme mít několik let po sobě schodky ve stovkách miliard a veřejnost uvidí, že se nic nestalo, přestane to brát na zřetel.“
Národní rozpočtová rada podle něj na rizika upozorňuje oprávněně, skutečné problémy ale přijdou zejména ve 30. letech. „Když budeme podobná varování slýchat každý den, jejich ohlas postupem času devalvuje. A to je velké nebezpečí pro veřejnou debatu ve 30. letech, kdy už podle mě skutečně půjde do tuhého.“
Na stomiliardové schodky si podle Kovandy nezvyklo jen Česko, vysoké deficity jsou problémem řady zemí. „Jakmile už jednou schodek dosáhne 100 miliard, veřejnost si na to zvykne a dostane se do úplně jiného měřítka. Může pak být otupělá vůči cifrám, které by ještě před deseti lety byly naprostou katastrofou.“
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o... více
Červnová data z průmyslu a zahraničního obchodu potvrzují, že česká ekonomika vstoupila do léta v poměrně solidní kondici. Jde o... více
Jak byla veřejnost v uplynulých letech manipulována ve věci prezentace výsledku státního rozpočtu, odhaluje tabulka níže. Je z ní patrné,... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
