Stavebnictví roste pátý měsíc v řadě dvouciferně – poprvé od roku 2004
Klíčovým segmentům české ekonomiky – průmyslu, zahraničnímu obchodu i stavebnictví – se v září dařilo, alespoň tedy v porovnání s očekáváním. Zahraniční obchod vykázal přebytek 29,7 miliardy korun, který překonal očekávání analytiků. Od ledna do září letošního roku už přebytek činí takřka 171 miliard korun. Je jen o zhruba deset miliard korun nižší přebytek než ve stejném období loňska. Rok 2024 byl přitom z hlediska nominálního přebytku českého zahraničního obchodu historicky rekordní. Není vyloučeno, že celkový přebytek za letošek překoná hodnotu 220,5 miliardy, tedy hodnotu loňského rekordu. Zahraniční obchod, podobně jako průmyslová výroba, nadále vykazuje až překvapivou odolnost tváří v tvář náročnému mezinárodnímu prostředí, poznamenaném zaváděním cel Trumpovou administrativou či dýchavičností německé ekonomiky. Průmyslu i zahraničnímu obchodu by v příštím roce mohla pomoci uvolněnější rozpočtová politika nové české vlády a také obří investiční programy vlády německé. Tyto impulsy by mohly i více než kompenzovat pokračující neblahý dopad cel, který bude v letošní druhé polovině roku palčivější než v té první, kvůli odeznění efektu předzásobení v USA. Není navíc vyloučeno, že Nejvyšší soud USA ještě do konce letoška shledá podstatnou část amerických cel, včetně většinově 15procentního cla na dovoz z EU, za protiprávní. To by samozřejmě dále českému zahraničnímu obchodu pomohlo, neboť by se snížila průměrná celní sazba, které vývoz ze zemí EU do USA čelí.
V Česku se daří také zmíněné stavební produkci. Lze hovořit o stavebním boomu. Letos v září stoupla stavební produkce meziročně o 12,8 procenta. Stavební produkce tak pátý měsíc v řadě rostla dvouciferným tempem, což se naposledy stalo roku 2004. Z tohoto úhlu pohledu je růst tuzemského stavebnictví nejvýraznější za posledních více než dvacet let. Tahounem mimořádného růstu je inženýrské stavitelství, které v září přidalo meziročně solidních 15,9 procenta, byť zčásti jde o výsledek ponížené srovnávací základy loňského září, kdy stavební práce brzdily nebývale silné a vytrvalé srážky a následné povodně. V inženýrském stavitelství se projevují výrazné investice z veřejných rozpočtů. Citelný nárůst ovšem zaznamenal také počet zahájených bytů, který byl v září letos zatím rekordní. Pozemnímu stavitelství svědčí stále silná poptávka po rezidenční výstavbě, kterou neochromily ani nadále poměrně vysoké úrokové sazby – hypotéky jsou dvojnásobně drahé v porovnání s dobou před pandemií covidu, ale poptávka po nich je srovnatelná jako tehdy. Stavební boom Česka ovšem vskutku způsobuje zejména inženýrské stavitelství, tedy například výstavba a rekonstrukce dopravních komunikací. Těch je i pro příští rok připraveno tolik, že je otázkou, zda se na ně podaří ve státním rozpočtu nalézt dostatečné množství finančních prostředků.
Bilance zahraničního obchodu ČR v červnu překonala očekávání. Za první letošní pololetí tak i díky červnovému takřka třicetimiliardovému přebytku činí přebytek... více
Hlavně díky vývozu aut Zahraniční obchod České republiky loni zažil rekordní rok. V listopadu 2024 vykázal přebytek 23,6 miliardy korun. Loňský... více
Český zahraniční obchod vykázal v říjnu kladné saldo čítající jedenáct miliard korun. Je to slabší výsledek, než s jakým se počítalo, ale... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
