Za působení Fialovy vlády se celkové ratingové hodnocení Česka vyvíjelo hůře než ze všech předchozích kabinetů nastoupivších v ČR v tomto miléniu. Fialův kabinet je totiž vůbec první, jenž začal Česku vládnout v tomto tisíciletí, vládl déle než dvanáct měsíců a přitom se za jeho působení ratingové hodnocení Česka vůbec nezlepšilo. Za působení všech předchozích kabinetů tohoto milénia, které vládly alespoň jeden rok, se vždy zlepšilo.
Ratingové hodnocení je přitom daleko objektivnější ukazatel stavu veřejných financí a zprostředkovaně tedy i výkonnosti celé ekonomiky než poslední dobou v Česku tolik rezonující žebříčky zemí OECD podle míry ekonomického růstu, které mohou dopadnout za pár čtvrtletí docela jinak, nebo mediálně líbivá pořadí typu toho nedávného z The Economist, vycházející ze subjektivně zvolených kritérií, často irelevantních (například slovenský akciový trh prakticky neexistuje, je miniaturní i v porovnání s tím českým, přesto jej The Economist zahrnuje jako jedno z pěti kritérií právě i při hodnocení ekonomické výkonnosti Slovenska).
Při zahrnutí změn ratingových výhledů – ne pouze změn samotného ratingu – je navíc ratingové hodnocení i nikoli hrubé, ale poměrně jemné ve smyslu kapacity k pružné reakci na nenadálé změny v celkovém vývoji ekonomiky i jejích veřejných financí. Navíc bere v potaz mezinárodní srovnání, institucionální rámec i historický vývoj dané ekonomiky. A za působení Fialovy vlády se prostě ratingové hodnocení Česka vyvíjelo hůře než ze všech předchozích kabinetů nastoupivších v ČR v tomto miléniu. To je prostě fakt (viz tabulka níže).
Fialův kabinet je tedy vskutku vůbec první, jenž začal Česku vládnout v tomto tisíciletí, vládl déle než dvanáct měsíců, a přitom se za jeho působení ratingové hodnocení Česka vůbec nezlepšilo. Za působení všech předchozích kabinetů tohoto milénia, které vládly alespoň jeden rok, se vždy zlepšilo. Dokonce i v případě těch kabinetů, které vládly v roce 2009 a 2020, což byly dva roky vůbec nejhlubšího propadu české ekonomiky v celé její historii od roku 1993. Roku 2009 propad nastal v důsledku světové finanční krize, roku 2020 pak kvůli covidové pandemii a souvisejícím restrikcím. Fialova vláda za dobu svého působení nejen nečelila žádnému rekordnímu propadu české ekonomiky, ona prakticky nečelila žádnému poklesu ekonomiky – ani v jednom roce, dokonce ani v objektivně náročném roce 2022 (viz graf níže).
Platí samozřejmě, že čím je ratingové hodnocení lepší, tím relativně obtížnější je docílit jeho dalšího zlepšení. Takže v tomto ohledu čelila Fialova vláda objektivně obtížnějším podmínkám než všechny předchozí kabinety.
Ale opět: hodnocení v tabulace výše zahrnuje nejen změny ratingu, ale i jemnější posuny v podobě změn ratingových výhledů, v jejichž případě je snazší zlepšení dosahovat než v případě ratingu (zlepšení výhledu je jakousi polovinou zlepšení samotného ratingu). A navíc, lepší rating než ČR – alespoň z pohledu některých ratingových agentur – vykazují stále i země typu Belgie nebo Slovinska, takže dostatečný prostor pro další zlepšení pořád existuje.
Nejvýrazněji se zlepšilo za vlád Špidlovy a Babišovy, plyne z dat světových ratingových agentur Nyní končící Fialova vláda je první v tomto... více
I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku Veřejné zadlužení České republiky činilo koncem letošního března 3 332,3... více
Eurozóna už Česku není elitním klubem Francie má od včerejšího večera vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko.... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
