Zatčení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se promítlo i do cen ropy. „Donald Trump ukázal rychlý a překvapivý zásah. Mnozí proto pochopili, že může zasáhnout i v Íránu, který je z hlediska trhu s ropou daleko zásadnější,“ říká v pořadu Jak to vidí… hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Zásah do jiné sféry vlivu?

Venezuela má největší zásoby ropy na světě. Kvůli dlouhodobému podfinancování ropné infrastruktury, korupci i západním sankcím ji ale nedokáže rychle vytěžit. „Je na tom hůř než v 70. letech, kdy těžila čtyři miliony barelů denně. Chybí jí desítky let investic.“

Trump podle posledních informací ustupuje od přímého vojenského zásahu v Íránu. Země ale čelí masivním protivládním demonstracím s tisíci oběťmi. Na žádost USA se jí zabývá Rada bezpečnosti OSN. Nejistota se přitom dál promítá i do tržních očekávání.Otázky přetrvávají i kolem amerických cel na země obchodující s Íránem, která by mohl zneplatnit Nejvyšší soud USA. Podle Kovandy přitom nejde jen o Blízký východ. „Rusko tam má daleko silnější zájmy, než ve Venezuele nebo na Kubě. Pokud by tedy Trump vykročil ze západní polokoule, mohlo by to Rusko i Čína vnímat jako zásah do jejich sféry vlivu.“

Aby se vlk nažral

A co ambice USA v Grónsku? „Klíčová naleziště vzácných kovů a strategických surovin už dávno kontroluje americká firma. Navíc tam USA mají od od 50. let vojenské základny,“ připomíná Kovanda. „Donald Trump ale lpí na tom, aby tam vlála i americká vlajka.“Podle Kovandy tak spíše dojde k dohodě. „Trumpovi to umožní prezentovat Grónsko jako svůj úspěch, aniž by Dánsko o ostrov de iure přišlo. Grónsko navíc není součástí Evropské unie. Jako první celek vystoupilo ze společenství už v 80. letech,“ uzavírá.

Zdroj: Český rozhlas