Válka v Perském zálivu mimořádně rychle zdražuje Babišově vládě zadlužování

Náklady zadlužení ČR stouply v tomto týdnu nejvýrazněji od začátku ruské invaze na Ukrajinu

Výnos českých vládních dluhopisů v uplynulém týdne vzrostl v mimořádném rozsahu bezmála 13 procent. Zatímco v pátek minulý týden činil výnos desetiletého dluhopisu vlády ČR zhruba 4,3 procenta, včera uzavíral na hodnotě 4,9 procenta, plyne z dat agentury Bloomberg (viz tabulka níže). Naposledy desetiletý dluh České republiky zdražil v týdenním sledování v procentuálním vyjádření výrazněji v červnu 2022, kdy se tuzemská ekonomika a její energetika otřásaly v důsledku prvotních dopadů ruské invaze na Ukrajinu, zahájené v únoru téhož roku.

Výnos dluhopisu vlastně představuje úrok, za který si vláda od investorů půjčuje. Jde tedy o náklad jejího zadlužování. Tento náklad narůstal v uplynulém týdnu také v zemích, jejichž dluhopisy jsou považovány ze nejbezpečnější, jako je Německo nebo Spojené státy, avšak růst výnosu českého dluhu zejména koncem týdne už nárůsty na dluhu německém i americkém zřetelně předčil (viz graf Bloombergu níže).

Rozdíl mezi výnosem desetiletých českých vládních dluhopisů a těch německých se tak včera poprvé od roku 2023 přiblížil k úrovni 200 bazických bodů, neboli 2 procentních bodů (viz graf Bloombergu níže).

Výnosy vládních dluhopisů USA, Německa a Česka v tomto týdnu nejprve narůstaly víceméně společně, ruku v ruce. Zejména včera však již bylo patrné „odloučení“ se těch českých, zatímco německé, a zvláště americké vykazovaly mnohem slabší nárůst výnosu (viz již zmíněný graf Bloombergu).

To signalizuje, že dluhopisové trhy začínají konflikt v Perském zálivu vnímat jako nebezpečnější z hlediska celkových vyhlídek světové ekonomiky. Její výraznější útlum, jejž může v prvé řadě způsobit včerejší historicky první úplné zavření Hormuzského průlivu pro tankery, by totiž oslaboval inflační tlaky, z nichž měly trhy zejména v první polovině tohoto týdne obavu především. Právě vyhlížené nové inflační tlaky stály v první polovině tohoto týdne za společným nárůstem výnosu dluhopisů jako amerických a německých, tak těch českých.  

Oslabení inflace by však mělo svoji značnou cenu, v podobě výrazně nižšího výkonu světové ekonomiky a související enormně navýšené nejistoty. Před obojím včera dluhopisoví investoři hledali v rostoucí míře ochranu v dluhopisech amerických a německých, tradičních „bezpečných přístavech“, nikoli ovšem v dluhopisech českých. Proto růst výnosu dluhopisů USA a Německa včera zpomaloval, či se vlastně zastavil, zatímco v případě dluhopisů Česka nikoli. Náklady půjčování tedy včera Babišově vládě poprvé od začátku konfliktu v Íránu rostly relativně výrazně rychleji než vládám americké nebo německé.

Ne snad, že by obava z inflačního vývoje, která tlačí výnosy nahoru, odezněla, nicméně stále závažněji vnímají dluhopisové trhy další hrozbu, kterou válka v Perském zálivu přináší, tedy zásadní ochabnutí světového hospodářského růstu. Takové ochabnutí by působilo protiinflačně, a tedy by výnosy dluhopisů zejména zemí jako USA či Německo tlačilo naopak dolů. Pokud by totiž například způsobilo rozsáhlý nárůst nezaměstnanosti, nižší spotřeba propuštěných vyvolá výraznou poptávkovou dezinflaci (tedy zpomalení cenového růstu vlivem nedostatečné poptávky), která tak bude tlumit nákladovou inflaci, vyvolanou horší dostupností ropy, zemního plynu, látek pro výrobu hnojiv, helia a dalších průmyslových surovin, jejichž dostupnost na světovém trhu je poměrně vysoce závislá na plynulé průchodnosti Hormuzského průlivu.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin