Česko mezi nimi není, všechny ostatní země Visegrádské čtyřky ano
Zhruba od začátku covidu v EU, konkrétně od 1. března 2020, byl dvanácti členským zemím Unie snížen rating nebo zhoršen ratingový výhled, přičemž toto zhoršení výhledu zůstává otevřené. Jde o poměrně výmluvný otisk několika krizí, které Evropa v krátkém sledu prodělala. Nejprve pandemie, poté energetický otřes a nakonec válka na Ukrajině. Právě souběh těchto šoků zhoršil stav veřejných financí řady evropských států natolik, že ratingové agentury musely negativně reagovat. A top tedy buď snížením ratingu nebo zhoršením ratingového výhledu, které dosud zůstává otevřeno (tj. nebylo ukončeno zase zlepšením výhledu, ani zhoršením samotného ratingu).
Ratingové agentury přitom nereagují jen na samotnou výši dluhu, ale také na tempo zadlužování, schopnost vlády ozdravit rozpočet, perspektivu hospodářského růstu nebo na politickou stabilitu. Pokud tedy některá země přijde o část ratingového hodnocení či jí zůstává otevřený negativní výhled, je to signál, že finanční trhy vnímají zhoršení její odolnosti. Nejde automaticky o předzvěst krize, ale o varování, že stát může v budoucnu platit vyšší úroky ze svého dluhu.
Nápadné je, že mezi zasaženými zeměmi výrazně figurují státy takzvané východní hranice EU (viz mapka níže). Důvod je zřejmý. Právě tyto země nesou relativně větší náklady na bezpečnostní posílení, rychleji navyšují obranné výdaje a často citelněji pocítily také hospodářské důsledky zpřetrhání energetických a obchodních vazeb na Rusko. K tomu je třeba připočíst vyšší ceny energií, slabší růst a tlak na sociální výdaje.
Pozoruhodné je také to, že Česko na seznamu chybí (na rozdíl od všech ostatních zemí Visegrádské čtyřky), ačkoli má k východní hranici Unie geopoliticky blízko. To lze číst jako potvrzení, že české veřejné finance zatím ratingové agentury považují za relativně důvěryhodné. Pomáhá nižší zadlužení než v řadě západoevropských zemí, stále poměrně solidní institucionální rámec i fakt, že trhy u Česka dosud věří ve schopnost rozpočtové korekce.
Česku se rating naposledy zhoršil koncem 90. let minulého století. Nejnověji mu rating v pátek potvrdila agentura Fitch. Potvrdila také stabilní ratingový výhled. V svém hodnocení přitom již zohlednila, že Sněmovna podle všeho přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla legislativy vedoucí k rozvolnění rozpočtových pravidel.
Celkově platí, že zhoršení ratingu či výhledu u takřka poloviny členských zemí EU vypovídá o hlubším problému evropských veřejných financí. Pandemie byla jen začátek. Válka na Ukrajině a s ní spojené náklady ukázaly, že fiskální kondice mnoha zemí je křehčí, než se ještě před několika lety zdálo.
Za působení Fialovy vlády se celkové ratingové hodnocení Česka vyvíjelo hůře než ze všech předchozích kabinetů nastoupivších v ČR v... více
Drahota nafty v Česku oproti Slovensku je nyní naprosto mimořádná, dokládají data Evropské komise, rozdíl přesahuje 5 Kč/l V Česku... více
Eurozóna už Česku není elitním klubem Francie má od včerejšího večera vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko.... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
