#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Tuzemskému stavebnictví chybí podpora vlády, proto se mezinárodně propadá

28. září 2020
České stavebnictví bylo v letošním prvním pololetí s meziročním poklesem o 4,6 procenta mezi 26 zeměmi Evropské unie na 13. místě, údaje z Itálie a Kypru nejsou k dispozici. Meziročně si Česko polepšilo o čtyři místa, v porovnání s koncem prvního čtvrtletí na tom bylo stejně.

Tuzemské stavebnictví vykazovalo od března do května v kontextu EU poměrně vysokou odolnost vůči dopadům koronavirové krize. V daných třech měsících byl meziroční pokles stavební produkce v ČR méně výrazný než pokles za celou EU. Jenže od června už je situace jiná. V létě se totiž naopak české stavebnictví propadá výrazněji než stavebnictví na úrovni celé EU. Pokud tento trend přetrvá, umístění Česka v rámci EU dle výkonu stavební produkce se ve druhém pololetí oproti pololetí prvnímu citelně zhorší.

Klíčovým důvodem prohlubování propadu tuzemského stavebnictví v mezinárodním kontextu je to, že mu chybí dostatečná podpora ze strany veřejných rozpočtů. Vláda momentálně svými činy zaostává za příslibem, že se hodlá z koronavirové krize „proinvestovat“. Důsledkem je to, že letošní schodek bude výrazně nižší než půlbilionový. Dalším důsledkem je ovšem také právě to, že stavebnictví se v posledních měsících propadá výrazněji než stavebnictví v celé EU.

Přitom zejména do infrastrukturního stavitelství by měly nyní proudit citelně navýšené objemy veřejných prostředků, aby proticyklicky tlumily mohutný propad celé ekonomiky a samozřejmě také propad samotného stavebnictví. Není ovšem připravený dostatečný počet projektů, které by se mohly začít rychle realizovat. Zásadní překážkou v tomto ohledu je nepružný stavební zákon, který neumožňuje v oblasti stavitelství dostatečně rychle reagovat na nastalou situaci. Celkovým důsledkem jsou pak značné škody pro celou ekonomiku.

Ochromené stavebnictví znamená, že kvůli koronaviru nastane hlubší propad, než by nastat musel, ala také například to, že není zatím možné skutečně rychlou výstavbou rezidenčních nemovitostí vytvářet znatelný tlak na pokles jejich cen. To vede k horší dostupnosti bydlení například pro mladé rodiny s dětmi, tudíž třeba i k nižší porodnosti. Ekonomické, ale také celospolečenské škody, které páchá nepružný stavební zákon a neflexibilní výstavba, jsou tedy nedozírné.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře