Bude tak letos nejdražší v historii. Svatomartinské menu vyjde na více než 1000 korun, nejchutnější jsou české husy, běžně prakticky nesehnatelné
Listopad v Česku voní pečenou husou a mladým vínem. Tradiční svatomartinské menu už dávno není jen připomínkou biskupa Martina z Tours, ale také malým gastronomickým jevem. Restauracím přináší období, kdy se po pomalejším podzimu znovu zaplní stoly a tržby znatelně rostou.
Restaurace hlásí v týdnu kolem 11. listopadu nárůst tržeb až o polovinu oproti běžnému období. Některé podniky zaznamenávají ale i nárůst tržeb na více než dvojnásobek. Provozovatelé podniků mluví o jednom z nejvýdělečnějších období roku, kdy se po klidnějším říjnu znovu zaplní stoly. Hosté si místa rezervují týdny dopředu a nabídka svatomartinských menu se většinou vyprodá ještě před samotným svátkem.
Za celý „svatomartinský týden“, který symbolicky začal včera a skončí v neděli 16. listopadu, tak provozovatelé gastronomických zařízení v Česku mohou letos díky sv. Martinovi počítat s tržbami navíc v rozsahu dvou až tří miliard korun.
Ceny menu jsou letos v průměru zhruba o desetinu vyšší než loni, což odráží rostoucí náklady na chov, energie i pracovní sílu. Takový nárůst výrazně překonává inflaci, půjde letos o nejdražšího sv. Martina české historie. Přesto zájem neochabuje. Češi se naučili s vyšší cenou pracovat, část z nich si dopřeje celé slavnostní menu, jiní jen hlavní chod.
Na druhé straně stojí realita producentů, kteří čelí rostoucím nákladům a poklesu domácí produkce hus. Letos se podle Českomoravské drůbežářské unie vylíhlo zhruba 127 tisíc kusů, o 13 procent méně než loni. To nestačí ani na milion porcí svatomartinského měnu. Důvodem jsou vysoké náklady, nedostatek jatek a obavy z ptačí chřipky. Chov hus je sezónní záležitostí, takže výpadek v jednom roce se dohání těžko.
Domácí produkce tak pokryje jen část poptávky a zbytek doplňují dovozy, nejčastěji z Maďarska, které zajišťuje až 60 procent importu hus, dále z Polska či z menší části ze Slovenska. České husy jsou díky chovu ve volném výběhu či čerstvosti obecně kvalitnější než ty dovážené, ale také dražší a v běžných supermarketech prakticky nesehnatelné. Kdo chce českou husu, měl by si ji objednat přímo u farmářů, bývá však vyprodáno na týdny dopředu. I v restauracích se zákazník bude velmi často nucen spokojit s dovozovou husou slabší kvality z Maďarska či Polska.
Druhým pilířem svatomartinské ekonomiky je víno. Na trh se letos dostane 1,9 milionu lahví s označením „Svatomartinské“, přičemž díky úpravě pravidel mohou vinaři zahájit jejich prodej už od 7. listopadu. Značku letos získalo 73 vinařství, která nabídnou 323 různých druhů vín. I přes rostoucí výrobní náklady se vinařům daří ceny svatomartinských vín držet na loňské úrovni.
Svatomartinské období ukazuje, že i několik listopadových dní může mít měřitelný ekonomický dopad. Zatímco gastronomie a vinařství z něj profitují, prvovýrobci se potýkají s rostoucími náklady a omezenými kapacitami.
Mnozí jeho oslavu kvůli doznívající inflaci a ekonomické stagnaci ale vypustí. Valentýnské výdaje v ČR narostly v uplynulém desetiletí třikrát rychleji než... více
Zájem stoupá o poukazy na pobyt, masáže a dále dárky jako květiny, čokolády či upomínkové předměty Dnes začíná „vrcholná valentýnská... více
Češi i tak za alkohol utratí dějinně nejvíce, zhruba 130 miliard korun Populární akce „Suchej únor“ představuje stále závažnější problém... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
