Má stát přestat platit zdravotní pojištění za děti a staré lidi?
Připravovaná daňová reforma ministryně financí Aleny Schillerové může přinést revoluci v systému zdravotního pojištění. Jak se na kontroverzní návrh dívají... více
Vláda chystá další opatření na podporu podnikatelů zasažených ekonomickými důsledky opatření pro boj s šířením koronaviru. Premiér Andrej Babiš dnes uvedl, že stát bude za dotčené podnikatele hradit část nájemného, a to za období od vyhlášení nouzového stavu dne 12. března až do letošního 30. června. Uleví se tak desetitisícům provozů typu hospod, malých obchodů či kadeřnictví.
Podmínkou pomoci je ovšem to, aby se nájemce dohodl s pronajímatelem na slevě. Pokud například nájemce běžně – mimo nouzový stav – pronajímateli platí 18 tisíc korun měsíčně, nyní by mu zaplatil pouze šest tisíc, přičemž dalších šest tisíc by pronajímateli zaplatil stát, resp. tedy daňový poplatník. Pronajímatel by tedy získal dvě třetiny běžného nájmu, zatímco nájemce by uhradil pouhou třetinu běžného nájmu. Další podmínkou je pochopitelně to, že se musí jednat o nájemce z řady těch podnikatelů, jimž stát kvůli koronaviru takříkajíc „zavřel krám“, tedy znemožnil provozovat běžnou podnikatelskou činnost, ať už jde o provoz hospody, obchůdku nebo třeba kadeřnictví.
Z ekonomického hlediska lze takové opatření vítat, neboť zasaženým podnikatelům umožní zadržet část likvidity, v našem příkladě konkrétně dvanáct tisíc korun měsíčně. Fakt, že poškozený podnikatel uhradí na nájemném třeba právě šest tisíc měsíčně místo osmnácti tisíc mu umožní lépe čelit současné nelehké situaci, kdy je jeho podnikání buď zcela znemožněno, nebo výrazně omezeno.
Na podpoře takto decimovaného podnikatele se ovšem podílí pronajímatel, takže stát, resp. daňový poplatník nepřebírá veškeré záchranné plnění. Stát zde mohl být přece jenom velkorysejší a podílet se na záchraně nikoli z jedné třetiny, ale z poloviny, protože takto vyvolává tlak na pronajímatele, aby se na pomoci citelně podílel. Veřejné zdroje by to stálo místo tří miliard miliardy čtyři, což je zcela snesitelný dodatečný náklad vzhledem k pozitivnímu přínosu navýšené likvidity dotčených podnikatelů.
Připravovaná daňová reforma ministryně financí Aleny Schillerové může přinést revoluci v systému zdravotního pojištění. Jak se na kontroverzní návrh dívají... více
Stále populárnější akce „Suchej únor“ představuje stále větší problém pro prodejce alkoholu. Ať už se jedná o hospody či hypermarkety.... více
V Česku v uplynulých dvanácti letech rostly nájmy zhruba čtyřikrát rychleji než v EU jako celku. V loňském třetím čtvrtletí zdražovaly české nemovitosti dvojnásobným... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.