Snížení věku odchodu do důchodu? To je jeden z nejdražších slibů vůbec

Navýšení penzí se uskutečňuje na základě dobře známých parametrů, ať už se jedná o vývoj inflace nebo vývoj průměrných hrubých mezd v České republice. Zásadní debaty se tak neočekávají. Přesto některé opoziční strany mohou v rámci předvolebního boje vyrukovat s názorem, že je to málo.

Vyšší důchody? A kde na to vzít?

„Důchodci jsou velice spolehlivá voličská skupina. Až sedm z deseti lidí se chystá volit strany opozice. Opoziční strany se je budou snažit oslovit co nejvíce. I za cenu planých slibů, které po volbách nebudou naplněny,“ odhaduje v pořadu Jak to vidí… hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Pokud budou opoziční strany volat po vyšších důchodech, měly by podle něj ale také dodat, kde na vyšší penze vzít. „Důchody dnes tvoří třetinu státního rozpočtu. Jsou to tzv. povinné mandatorní výdaje. Jakmile je jednou navýšíte, už s tím nemůžete nic dělat,“ upozorňuje.

Zavádějící je i návrh na snížení věku odchodu do důchodu. „Je to jeden z nejdražších slibů vůbec. Pokles z 65 na 63 let by znamenal nové náklady ve stovkách miliard. O tom ale strany mlčí,“ říká.

Sedm hubených let

Mzdy letos rostou rychleji, než se čekalo. Meziročně je to o 7,8 %, reálně o 5,3 %. Příští rok růst zpomalí, ale konečně dorovnáme úroveň z roku 2019. „Propad reálných mezd byl kvůli mimořádné inflaci nejhlubší v rámci OECD. Máme za sebou biblických sedm hubených let,“ shrnuje Kovanda.

U čistých mezd je situace lepší. Ale jenom díky zásahu, k němuž došlo koncem roku 2020 v podobě zrušení superhrubé mzdy. „Tento manévr ale teď připravuje rozpočet o 150 miliard ročně. I proto zůstává stát v hlubokém deficitu.“

Česká národní banka varuje, že právě růst mezd je inflačním rizikem. „Lidé mají víc peněz, rostou výdaje i poptávka. Obchodníci pak zdražují a roste i chuť brát si úvěry. Centrální banka proto drží sazby nahoře, aby tyto tlaky tlumila,“ uzavírá Kovanda.

Zdroj: Český rozhlas

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin