Agentura Standard & Poor’s včera Slovensku zhoršila rating ze stupně A+ na A. Důvodem je podle ní skutečnost, že se Slovensku komplikuje snaha o fiskální konsolidaci. A to z důvodu nadále vysokých výdajů na sociální zabezpečení a na obranu, ale také z důvodu blížících se parlamentních voleb.
Ekonomický výhled Slovenska se navíc zatemňuje kvůli tísnivější situaci v mezinárodním obchodě, jejíž nepříznivý dopad ještě umocňuje nynější válka v Perském zálivu. Slovensko představuje ekonomiku silně závislou na zahraničním obchodě a orientovanou na výrobu aut a jejich přímý vývoz do USA. Jako takové jej znatelně hospodářsky oslabují loňská mimořádně vysoká cla americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
V letošním roce by Slovensko mělo vykázat růst pouze 0,5 procenta, plyne z prognózy jeho centrální banky, přičemž klíčovým důvodem chabého růstu budou právě zmíněné války, ať už celní a obchodní nebo ta v Perském zálivu. Snaha o fiskální konsolidaci podvazuje domácí spotřebu, na niž nepříznivě doléhá také slabá důvěra ve slovenskou ekonomiku. Zahraniční faktory a geopolitická tíseň pak ochromují zahraniční poptávku po slovenském vývozu.
Agentura Standard & Poor’s tak svůj rating zhoršuje přesto, že Slovensko loni snížilo svůj rozpočtový deficit výrazněji, než se čekalo, na 4,5 procenta HDP. Ten i tak zůstává poměrně vysoký. Jeho finální podobu zajistily výdajové škrty, ale i daňová navýšení vlády premiéra Roberta Fica.
V letech 2027 až 2029 by Slovensko mělo vykazovat hospodářský růst průměrně 1,9 procenta HDP, prognózuje Standard & Poor’s, ačkoli dodává, že jde o růst stále spíše slabší. Navíc agentura očekává, že deficity Slovenska zůstanou na poměrně vysoké úrovni, a to kvůli obtížím při redukci sociálních výdajů, navýšení výdajů obranných a kvůli volebnímu cyklu, kdy s blížícími se volbami se stávající kabinet bude v rostoucí míře zdráhat podnikat nepopulární opatření typu dalších škrtů.
Během nadcházejících let tak Slovensko bude podle agentury vykazovat průměrně deficit 4,8 procenta HDP, takže roku 2029 jeho veřejné zadlužení dosáhne úrovně 62 procent HDP. To je o 20 procentních bodů nad úrovní před pandemií covidu a sedm procentních bodů nad hodnotou, jež odpovídá dluhové brzdě ČR ve výši 55 procent.
Slovensko má po včerejším zhoršení ratingu též už o sedm stupňů horší celkový rating než Česko, pokud započteme i hodnocení dalších dvou světově významných ratingových agentur, Moody’s a Fitch (viz 1. graf níže; grafy vývoje hodnocení dle jednotlivých agentur následují). To je pro Slovensko nejhorší výsledek od listopadu 2002, kdy se stále ještě sbíralo z éry mečiarismu, platilo korunou a mělo dokonce před vstupem do mechanismu přijetí eura ERM II. Slovensko nyní i s eurem svým ratingem za Českem zaostává výrazněji, než třeba v roce 2003, když ještě platilo běžně korunou.
Po včerejším přijetí eura ze strany Bulharska stoupl podíl zemí eurozóny, které mají u agentury Fitch Ratings horší rating než... více
Z Trumpových cel ovšem průmyslníci zatím moc strach nemají Provozní podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se letos v listopadu v porovnání s říjnovou situací dále... více
V Česku nafta zdražila v reakci na válku v Íránu nejvíce ze všech zemí EU V České republice zdražila motorová nafta v reakci na válku... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
