Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku (viz graf Eurostatu).
A nejde jen o inflaci či převod do kupní síly. EU-SILC 2025 pracuje s příjmy za rok 2024 a slovenský medián disponibilního příjmu v samotných eurech vzrostl přibližně o 28 %. Eurostat tak zachycuje nebývale rychlý růst příjmů slovenských domácností, přestože průměrné mzdy rostly mnohem pomaleji.
Co za tím je?
Nejen mzdy. Výrazně se propsaly důchody, sociální transfery a daňové zvýhodnění domácností.
A ještě něco: Slovenský statistický úřad letos začal při zpracování příjmů více využívat administrativní data Sociální pojišťovny. Tvrdí přitom, že změna nenarušuje časovou srovnatelnost, ale zpřesňuje zachycení skutečných příjmů.
Těžko sice činit závěr, že „Slováci za jediný rok reálně zbohatli o třetinu“, to by bylo příliš silné. Ale přesto: Slovensko zažívá v ukazateli mediánového disponibilního příjmu nejprudší posun vzhůru v celé EU. Tento prudký růst přitom nelze jako třeba v Chorvatsku vysvětlit změnami v metodice.
Navíc mají kvůli euru citelně hůře úročené úspory, dosahují ani ne polovičního zhodnocení v porovnání s Čechy Často se opakuje tvrzení,... více
Opravdu je majetek každého Čecha včetně nemluvňat a po odečtení dluhů takřka 800 000 korun, zatímco majetek Slováka jen něco... více
Elektřina jim z platu ukusuje skoro nejvíce v EU, hůře jsou na tom už jen Rumuni Mohlo by se zdát,... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
