Rusku více než sankce škodí levná ropa
Rusko včera kriticky eskalovalo konflikt na Ukrajině. Uznáním dvou povstaleckých republik na východě Ukrajiny a rozmístěním takzvaných „mírových sil“ na... více
Světové trhy s uranem jsou v napětí. Cena uranu totiž v důsledku války na Ukrajině teď vylétla nejvýše od havárie na japonské jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011 (viz graf níže). Důvod zdražování uranu je podobný jako třeba u ropy. Trhy se obávají odstřižení světa od ruského uranu. Světové zásoby využitelného uranu by se tak ztenčily, což právě žene jeho cenu vzhůru.
Řada jaderných elektráren ve světě je odkázána na ruské palivo, jehož základem je právě ruský uran. Patří mezi ně i obě české jaderné elektrárny, Temelín a Dukovany. Zatímco Temelín může využívat i palivo z jiných zemí, než je Rusko, pro Dukovany je palivo z Ruska nenahraditelné. Počítá se s tím, že jej elektrárna bude využívat až do konce své životnosti. Odebírá palivové články od ruské firmy TVEL, kterou ovládá tamní státní podnik Rosatom. Spojené státy přitom nyní zvažují, že sankcionují právě Rosatom.
V případě, že by se k sankcím proti Rosatomu přidal celý Západ, jsou dodávky paliva pro Dukovany ohrožené. Elektrárna měla v době zahájení ruské invaze na Ukrajinu zásoby minimálně na dva roky. Nicméně i tak je v určité pohotovosti. Proto si nechala počátkem března zavézt z Ruska nové zásoby paliva. Ruský iljušin z Moskvy dovezl nové články navzdory sankcím, které zakazují letecký provoz mezi EU, resp. ČR a Ruskem. V Dukovanech se zjevně obávají, že sankce mohou dopadnout právě i na jejich palivo, které nikdo jiný než Rusové nevyrábí. Proto se předzásobují.
Rusko včera kriticky eskalovalo konflikt na Ukrajině. Uznáním dvou povstaleckých republik na východě Ukrajiny a rozmístěním takzvaných „mírových sil“ na... více
Pro akciové investory je to nepochybně dobrá zpráva. Zda je to dobrá zpráva i z hlediska geopolitického, toť otázka jiná. Každopádně... více
Na předvčerejší tradiční poselství prezidenta Vladimira Putina ruskému lidu reagoval rubl posílením, byť mírným. To lze vyložit jedině tak, že... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.