Světové trhy zatím na čtvrteční ruský zákaz vývozu motorové nafty reagují bez výraznějšího vzrušení. Cena velkoobchodně prodávané nafty na komoditní burze v Rotterdamu, určující i pro ceny v Česku, včera oproti včerejšku poklesla. Před zhruba týdnem přesahovala její cena úroveň 1030 dolarů za tunu, včera činila přibližně 986 dolarů za tunu.
Cena ropy Brent v posledních třech dnech klesla. Ani ta tedy není ruským krokem výrazněji rozkolísána. Znatelnější reakce je sice patrná u zemního plynu, který včera na burze v Nizozemsku, určující ceny v zemích EU, zdražil o necelá tři procenta na zhruba měsíční maximum. Jenže ani to nevypovídá o nějakém šoku.
Klíčovým důvodem zatím jen mírné reakce trhů je to, že podle řady expertů není ruský zákaz udržitelný příliš dlouho. Poradenská společnost FGE, která se zaměřuje právě na analýzu trhu s naftou, předpokládá, že Rusko svůj zákaz neudrží déle než dva týdny, dost možná ani tak dlouho ne.
Společnost FGE soudí, že jakmile Rusko doplní své zásoby nafty, bude v jeho nejvlastnějším ekonomickém zájmu, aby vývoz dieselového paliva zase rychle obnovilo. Protože pokud by tak neučinilo, rafinérie v zemi by musely začít pozastavovat svoji činnost. Což by nakonec vedlo přesně k tomu, co se zákazem vývozu nyní Kreml snaží podle společnosti FGE odvrátit – tedy k nedostatku paliv a dalšímu zvýšení inflace. Návrat rafinérií k plné produkci by po jejich odstavení nebylo technicky možné uskutečnit „přes noc“.
Skladovací kapacity v Rusku nejsou nekonečné, takže pozastavení činnosti rafinérií by v jistý okamžik bylo jedinou možností, jak se při zákazu vývozu se vznikajícím přebytkem nafty vyrovnat.
Nynější zákaz vývozu nafty je tudíž spíše vyvolán právě snahou doplnit zásoby než možným záměrem použít právě i ji jako zbraň a omezením její dostupnosti na světovém trhu zesílit zejména na Západě inflační tlaky a podnítit tam tak nespokojenost obyvatelstva. Ruské zásoby nafty jsou vyčerpané kvůli aktuálnímu vrcholu sezóny zemědělských sklizní a kvůli válce na Ukrajině a nutnosti zajistit pohon vojenských vozidel a dalších zařízení.
Evropská unie se může bez ruského plynu ocitnout dříve, než se dosud zdálo. EU svým dnešním stanoviskem souhlasí s právní... více
Vláda chce od 1. srpna zvýšit spotřební daň z motorové nafty na úroveň, kde byla do loňského května, tedy o... více
Pohonné hmoty v Česku pokračují ve svém zdražování. Benzín za uplynulý týden zdražil o 22 haléřů na 39,39 koruny za litr,... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
