Na spadnutí je výrazné zlevnění elektřiny
I když dnes ERÚ oznámí zvýšení regulované složky, domácnosti mohou počítat s úsporou i třeba 23 000 Kč oproti loňsku Energetický regulační... více
Domácnosti běžně mohou počítat s úsporou od 4 200 do 23 300 Kč oproti loňsku a s úsporou od 2800 do 12 100 Kč oproti letošku. Zadluženější Německo chystá plošné dotace ještě vyšší
Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti v příštím roce klesne o 15,1 procenta. Informoval o tom dnes Energetický regulační úřad, který v novém výnosu již zohlednil fakt, že nová vláda rozhodla od roku 2026 zrušit takzvaný poplatek za obnovitelné zdroje, resp. jej převést na státní rozpočet. Výdaje státního rozpočtu tak z tohoto důvodu stoupnou roku 2026 o přibližně 17 miliard korun. Domácnosti ovšem ušetří nejčastěji od 4200 do 23 000 korun ročně oproti loňsku a od 2800 do 12 100 korun ročně oproti letošku.
Energetický regulační úřad dosud uváděl, že regulovaná složka cen elektřiny se má roku 2026 zvýšit o 1,1 procenta. Tento výměr ovšem ještě nezohledňoval právě zmíněné rozhodnutí nové vlády.
Domácnosti se tedy v příštím roce dočkají výrazného snížení své celkové platby za elektřinu. Převedení poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet sice značí potenciální hlubší deficit veřejných financí ČR, nicméně domácnosti by měly pocítit výrazné zlevnění elektřiny. To může podpořit celou tuzemskou ekonomikou. Zvláště, když masivní dotace ve své energetice chystá od roku 2026 sousední Německo.
Němečtí zákonodárci se letos v listopadu rozhodli dotovat z veřejných zdrojů poplatky za přenosovou soustavu. Celkově na to Němci vyčlení pro příští rok 6,5 miliardy eur, tedy takřka 160 miliard korun. A to částka nezahrnuje jinou chystanou německou dotaci, na levnější energie pro průmysl. České opatření má navýšit výdaje státního rozpočtu o 17 miliard korun, což je 9 až 10krát méně, než na kolik vyjde zmíněná německá dotace. Přitom Česko je mnohem méně zadlužené než Německo. Zatímco ČR má veřejný dluh na úrovni zhruba 44 procent HDP, Německo přibližně 62 procent HDP. Jen německá dotace v podobě úlevy od poplatku za přenosovou soustavu je tedy v přepočtu na obyvatele o 17 procent vyšší než ta česká, když přitom navíc je Německo o 41 procent zadluženější než Česko.
Vraťme se do ČR. Například domácnost, která elektřinu využívá ke svícení, vaření a napájení běžných spotřebičů – takže jí spotřebuje tři megawatthodiny ročně – letos platí celkově za elektřinu běžně zhruba 27 600 Kč. Tato platba zahrnuje regulovanou i neregulovanou složku. V příštím roce by při růstu regulované složky o původně navržené 1,1 procenta zaplatila celkově jen něco přes 26 600 Kč, tedy o přibližně tisícikorunu méně. Důvodem snížení oproti letošku je příznivý vývoj v oblasti neregulované složky, který odráží vývoj ceny elektřiny na burze. Jinými slovy, elektřina jako taková – tedy vlastní elektrický proud neboli silová elektřina – zlevňuje a její zlevnění bude citelnější, než jaký má být růst regulované složky.
Když navíc vláda zrušila uvedený poplatek za obnovitelné zdroje, resp. jej tedy převádí na státní rozpočet, bude úspora pro běžnou domácnost ještě výraznější.
Celková platba za elektřinu naší uvedené domácnosti v takovém případě klesne z letošních zmíněných zhruba 27 600 Kč na nějakých 24 800 Kč. To proto, že poplatek za obnovitelné zdroje činí 599 Kč za megawatthodinu, takže při spotřebě tří megawatthodin odpovídá roční úspora dané domácnosti při převedení poplatku na státní rozpočet celkem přibližně 1800 Kč. Domácnost, která elektřinou svítí, vaří a napájí své spotřebiče, tak oproti letošku v příštím roce běžně ušetří zhruba 2800 Kč. Oproti loňsku pak úspora bude ještě citelnější, a to přes 4200 Kč.
Ještě výraznější ale bude úspora domácnosti, která elektřinou nejen svítí, vaří a napájí spotřebiče, ale také ohřívá vodu a hlavně topí, například využívá-li tepelné čerpadlo. Taková domácnost – typicky žijící v rodinném domku – vykazuje roční spotřebu elektřiny 12,5 megawatthodiny. Letos platí za elektřinu celkově – po zahrnutí regulované a neregulované složky – takřka 77 000 Kč ročně. Loni to bylo dokonce zhruba 88 200 Kč. V příštím roce to díky převedení poplatku na státní rozpočet bude přibližně 64 900 Kč.
Domácnost v rodinném domku, jež tedy elektřinou i topí, ušetří oproti letošku přes 12 100 Kč, oproti loňsku pak dokonce 23 300 Kč.
I když dnes ERÚ oznámí zvýšení regulované složky, domácnosti mohou počítat s úsporou i třeba 23 000 Kč oproti loňsku Energetický regulační... více
Domácnosti tedy běžně mohou roku 2026 počítat s úsporou od 4 200 do 23 300 Kč oproti loňsku, v závislosti na výši spotřeby... více
Po mimořádném zdražování posledních let se vývoj cen základních komunálních služeb v České republice postupně stabilizuje. Vodné, stočné i teplo sice nadále... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.