Rafinační marže největších provozovatelů čerpacích stanic v Česku se výrazně propadají

V případě MOL na necelou polovinu březnového maxima, ukazují nová data švýcarské banky UBS. Za propadem stojí i vládní stropování cen a marží pohonných hmot

Rafinační marže Orlenu, a zejména MOL, dvou největších provozovatelů čerpacích stanic v Česku, se citelně propadají. V případě MOL dokonce v prvním dubnovém týdnu klesly pod pětiletý průměr. Vyplývá to z nejnovějších údajů švýcarské banky UBS (viz graf – červená křivka).

Za propadem stojí z podstatné části opatření vlád středoevropských zemí. Nejprve ke krocení cen u čerpacích stanic přistoupily v důsledku války v Íránu Maďarsko a Slovensko. Když hrozilo, a částečně se to již zjevně dělo (v Česku v březnu nafta zdražila nejvíce ze zemí EU, o více než 40 procent, vyplývá z dat Evropské komise), že si petrochemická jednička těchto zemí, maďarský MOL, bude kompenzovat své ušlé maďarské a slovenské zisky v Česku, rozhodlo Česko na začátku dubna omezení marží i právě v ČR, k němuž došlo tento týden. Rafinační marže MOL tak klesá z březnového maxima takřka 30 dolarů na barel na méně než polovinu, letos vůbec poprvé výrazněji pod pětiletý průměr.

Současně ke stropování marží „na český způsob“ přistoupilo v dubnu Polsko, je v něm ovšem ještě přísnější a „méně tržní“ než ČR. Povolená totiž marže, resp. přirážka nad průměr velkoobchodních, resp. burzovních cen činí v přepočtu maximálně zhruba 1,30 Kč/l, nikoli 2,50 Kč/l jako v ČR, a výpočet průměrné ceny coby základu pro určení maržové přirážky se vůbec neopírá o „primární zdroj tržní ceny, burzu v Rotterdamu, ale jen o ceny velkoobchodníků a klíčových dodavatelů v čele s polostátním Orlenem, které burzovní ceny odrážejí již jen nepřímo.

Vlády středoevropských zemí se sice koncentrují na stropování cen a marží čerpacích stanic, ale omezující tlak postupuje „nahoru“ celým dodavatelským řetězcem, takže nyní své marže omezují tedy i samotné rafinérie. Orlen kromě rafinérií v Polsku vlastní české rafinérie Unipetrolu, MOL zase bratislavské rafinérie Slovnaftu.

Další omezení rafinačních marží lze čekat v nadcházejícím týdnu, protože se v nich plně projeví stropování cen pohonných hmot v podání české vlády, která s ním začala v tomto týdnu.

Rafinační marže se ovšem tenčí „i z druhé strany“, „od zdroje“, protože v tomto týdnu na historický nominální rekord, více než 144,40 dolarů za barel, zdražila fyzická ropa Brent (takzvaný Dated Brent). Rafinérie přitom pochopitelně zajímá předně právě fyzická cena ropy s dodáním již třeba v nejbližších dnech, a ne termínové kontrakty na Brent, jejichž cena je nyní pod 100 dolary za barel, které ovšem odrážejí cenu vyhlíženou nejdříve až za měsíc či dva.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin