Česko loni více do USA vyvezlo, než dovezlo, poprvé po sedmi letech
Trump tomu ale dnes může učinit přítrž. Jeho přelomová cla v Česku výrazně zasáhnou třeba výrobce mikroskopů nebo proudových motorů –... více
Američané mimořádnou společnou devizovou intervencí nezachraňují jen japonský jen. Zachraňují sami sebe. Na první pohled to vypadá, že Spojené státy pomáhají Japonsku zastavit pád jeho měny. Ve skutečnosti však mohou především chránit vlastní peněženku.
Proto koncem týdne americká centrální banka na účet ministerstva financí USA ve velkém prodávala eura, aby nakoupila japonské jeny. Ty nakupovala i japonská vláda a tamní centrální banka.
Japonské banky, pojišťovny a penzijní fondy totiž patří mezi největší věřitele americké vlády. Drží americké státní dluhopisy za stovky miliard dolarů. Pokud by ale jen dál prudce oslaboval, japonská centrální banka by musela výrazněji zvýšit úrokové sazby. A právě tady začíná problém pro Washington.
Vyšší výnosy v Japonsku by totiž mohly přimět tamní investory prodávat americké dluhopisy a stahovat peníze domů. To si Spojené státy nemohou dovolit. Financují rekordní rozpočtové schodky a potřebují, aby po jejich dluhu byla stále silná poptávka. Každý velký prodejce amerických dluhopisů znamená vyšší úroky, a tedy i vyšší účet, který nakonec zaplatí američtí daňoví poplatníci.
Ve hře je i sám Wall Street, jehož zájmy jsou z hlediska Washingtonu možná ještě důležitější než ty amerického daňového poplatníka. Léta platí jednoduché pravidlo: investoři si levně půjčí jeny, protože úroky v Japonsku jsou velmi nízké, a za tyto peníze nakupují americké akcie, dluhopisy nebo jiné výnosnější investice. Levné japonské peníze se tak staly jedním z motorů růstu amerických finančních trhů.
Pokud by však Tokio muselo kvůli propadajícímu se jenu prudce zvýšit sazby, tento mechanismus by se začal rozpadat. Investoři by museli své levné jenové půjčky splácet. To by znamenalo rozsáhlé prodeje amerických akcií i dalších aktiv a mohlo by to spustit dominový efekt na světových trzích.
Pomoc Japonsku tak možná není ani tak záchranou japonského jenu, jako spíše preventivní obranou amerického dluhu a Wall Street. Když Washington brání jen, může tím současně bránit i vlastní státní kasu a americké akciové trhy.
Trump tomu ale dnes může učinit přítrž. Jeho přelomová cla v Česku výrazně zasáhnou třeba výrobce mikroskopů nebo proudových motorů –... více
Důvodem je snižování stavů v průmyslu, jenž ztrácí konkurenceschopnost třeba kvůli drahým energiím Míra nezaměstnanosti v Česku nepříjemně narůstá, byť... více
Nezviklalo ji ani Trumpovo křehké příměří, ani Babišova výzva k nezvyšování sazeb Česká národní banka dnešním zvýšením úrokových sazeb dala najevo,... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.