#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Proč pivovary zdražují, když přichází ekonomicky těžké časy? Snaží se „zahojit“, dokud je to ještě možné 

1. října 2020

Dva největší pivovary v ČR zdražují. Od dneška zvyšuje cenu svých některých piv, lahvových a plechovkových, Plzeňský prazdroj, a to v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů za kus. Od dneška za dva měsíce se přidá dvojka na trhu, Pivovary Staropramen, které svá balená piva zdraží o 3 až 4 procenta, v zásadě tedy ve stejném rozsahu jako lídr trhu Prazdroj. Budějovický Budvar se zdražením počká až na Nový rok, kdy zdraží rovněž lahvové a plechovkové pivo, a to průměrně o 3,7 procenta. Na zdražování největších pivovarů v zemi zareagují nakonec i menší pivovary.

Růst cen v zásadě „kopíruje“ současnou inflaci. V září spotřebitelská inflace v ČR činila v meziročním vyjádření podle našeho odhadu 3,5 procenta, a i když v příštích měsících zmírní, udrží se až do konce roku nad úrovní tří procent.

Cenu točeného piva, tankového či sudového, však pivovary nemění. Obecná inflace tedy není jediným vysvětlením jejich zdražování, neboť například personální náklady jsou nutně zahrnuty v produkci jak baleného, tak točeného piva. A právě růst personálních nákladů, v čele s těmi mzdovými, je klíčovým hybatelem současného citelného tempa spotřebitelské inflace.

Pivovary svojí nynější cenovou politikou také reagují na ekonomické dopady koronaviru, které způsobují, že řada hospod a restaurací finančně „krvácí“. Pivovary se obávají jejich plošnějšího krachování, pročež jim pivo nezdražují, aby v čase pandemie udržely co největší možnou část poptávky skrze tento svůj nenahraditelný prodejní kanál. Tím pádem se „hojí“ právě zdražováním v jiném kanálu, a sice právě zdražováním balených piv. Poptávka po nich není pandemií koronaviru zdaleka tak neblaze dotčena jako poptávka po pivech točených. Konzumaci v zavřených hospodách, nebo v hospodách s omezenou provozní dobou, totiž Češi nahrazují konzumací domácí, tedy právě plechovkového nebo lahvového piva.

Pivovary navíc tuší, že v příštím roce bude ochota Čechů kupovat pivo, jak balené, tak točené, o něco nižší než letos, a to kvůli zhoršení obecné ekonomické situace a kvůli růstu míry nezaměstnanosti. Snaží se tedy „zahojit“, dokud je to ještě vůbec možné. Zdůvodnění, že zdražují kvůli růstu cen obalů, je tedy do značné míry zástupné.

Navzdory rostoucím cenám však Češi pivo stále milují. Především právě díky jejich neutuchající přízni vyrobili loni tuzemské pivovary pivo v historicky rekordní celkové hodnotě zhruba 29,2 miliardy korun, jak plyne z aktuálních údajů Eurostatu. Pro srovnání, o deset let dříve, v roce 2009 činila celková hodnota piva vyprodukovaného v ČR 26,6 miliardy korun.

Mnohem dramatičtější nárůst obliby zaznamenává nealkoholické pivo. Ještě v roce 2014 činila hodnota v tuzemsku vyrobeného nealkoholického piva necelých 870 milionů korun. Loni už to byl více než dvojnásobek, a sice zhruba 1,85 miliardy korun. To odpovídá nárůstu o 112,6 procenta. Hodnota produkce alkoholického piva za stejnou dobu stoupla pouze o 6,1 procenta, a to z 27,5 na zmíněných 29,2 miliardy.

Nealkoholické pivo tak ukusuje čím dále tím větší část trhu, kterou dosud prakticky výlučně opanovávalo běžné pivo, tedy pivo alkoholické. Zatímco v roce 2014 představovala hodnota produkce nealko piva pouze 3,2 procenta celkové hodnoty produkce alkoholického piva, loni už to bylo 6,3 procenta.

Objem produkce nealko piva vzrostl mezi lety 2014 a 2019 z 45,2 milionu litrů na 97,6 milionu litrů. To odpovídá nárůstu o 115,9 procenta. Pro srovnání, ve stejném období stoupl objem produkce alkoholického piva v ČR z 1,82 miliardy litrů na 1,92 miliardy, což značí nárůst o 5,5 procenta.

Dramatický růst produkce i hodnoty vyrobeného nealko piva v porovnání s tím alkoholickým do značné míry odráží efekt nižší základny. Jinými slovy, z nízkých úrovní se roste snáze než z vyšších. Trh s alkoholickým pivem je obecně nasycenější než ten s pivem nealkoholickým, které stále představuje určitou novou, „módní záležitost“. Češi si ovšem stále radši dávají nealkoholické pivo i z toho důvodu, že roste jejich povědomí a celkový důraz na zdravější životní styl a životosprávu. Nealko pivo tak vnímají jako méně zdravotně škodlivou variantu jejich oblíbeného moku, která se navíc mnohdy běžnému pivu chuťově stále výrazněji přibližuje.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře