Podle nich zelená opatření typu emisních povolenek EU paradoxně zvyšují uhlíkovou náročnost obchodních toků EU.
Kdokoli čte impaktovanou akademickou literaturu, nemůže být přesunem výroby traktorů Zetor z Brna do Indie překvapený.
Například předloňská studie finských ekonomů z renomovaného žurnálu Energy Economics se zaměřuje na dopad emisních povolenek na podnikovou sféru EU (viz níže).
Zjišťují, že kvůli emisním povolenkám
1) vzrostl uhlíkový obsah dovozu do EU;
2) klesl uhlíkový obsah evropského vývozu;
3) část emisně náročné produkce se tedy přesunula mimo regulovaný prostor (mimo EU);
4) celkový uhlík obsažený v obchodních tocích EU se mírně zvýšil.
Jak se zjištění finských ekonomů vztahuje k Zetoru a jeho dnes oznámenému ukončení výroby v Brně po 80 letech?
Klíčovým důvodem ukončení výroby zetorů v Brně je nákladnost vstupů a materiálu (oceli, plastů, hliníků i energií). Ty jsou v Indii a v Číně zhruba o 30 až 35 procent levnější, což ve výsledné ceně traktoru znamená úsporu nejméně 25 až 30 procent.
Zhruba třetinu z tohoto rozdílu lze přičíst čistě emisním povolenkám EU.
Brusel však výrobu zetorů v Brně ztížil ještě i jinak, a sice častými změnami předpisů EU a emisních norem kvůli nimž se výrobci velikosti Zetoru přestalo ekonomicky vyplácet vyvíjet vlastní motory.
Regulatorní nejistota, kterou Brusel likviduje třeba i mnohem větší Volkswagen, ve spojení s umělým zdražením energií a vstupů v podobě emisních povolenek nakonec zásadně přispěly k tomu, že výroba zetorů v Brně, jak vidno, přestala být konkurenceschopná.
Což nás vrací ke zmíněné studii finských ekonomů. Zetory se teď místo Brna budou vyrábět v Indii, kde emisní povolenky nejsou nijak zavedené, ani tam nemají tak přísné předpisy a emisní normy.
Emisní povolenky tedy zásadně přispějí k tomu, že se uhlík obsažený v obchodních tocích EU paradoxně zvýší, jak obecně shledává studie z Energy Economics. V Indii se teď totiž budou zetory vyrábět emisně náročněji, a ještě k tomu se do EU emisně poměrně náročně dovážet.
Dopad na globální klima se tedy ještě zhorší. EU navíc přijde o výrobu a pracovní místa, které společně s příslušným know-how získá Indie.
Klíčovým viníkem jsou emisní povolenky EU. Mezinárodní asociace pro obchodování s povolenkami ale i tak žádá uspíšení zahájení podeje povolenek pro... více
Elektřina jim z platu ukusuje skoro nejvíce v EU, hůře jsou na tom už jen Rumuni Mohlo by se zdát,... více
Trend prohlubujícího se obchodního schodku ČR s Indií ale nezvrátí Obchodní dohoda Evropské unie a Indie, kterou oba celky dnes po... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
